Poradna v nouzi: Muž mi nechce při rozvodu nic dát, protože jsem byla doma s dětmi. Prý nemám nárok!

Rozvod je od Nového roku zas o něco snazší, pokud se obě strany dohodnou a najdou shodu v tom, jak se majetkově vypořádat a jak pečovat o děti. Jsou ale situace, kdy se nejsou schopni domluvit třeba na majetku. Právě o tom nám napsala paní Veronika.

„Vdávala jsem se před osmi lety už těhotná a s manželem jsme se dohodli, že on bude vydělávat a já zůstanu čtyři roky na mateřské. Pak jsem znovu otěhotněla a doma jsem zůstala dál s tím, že to manželovi vyhovovalo: nemusel se starat o děti ani o domácnost.

Teď mi ale oznámil, že si začal s kolegyní v práci a chce se rozvést. Jeho představa je, že já zůstanu v bytě po mých rodičích a on si vezme zbytek, prý odejdu ‚s holou zadnicí‘. Prý jsem nevydělávala, tak nemám na nic nárok. Nechci a ani nemůžu na to přistoupit, už kvůli dětem, ale nejsem si jistá, na co mám právo.“ Jak na tuto situaci pohlížejí zákony a soudy a co by měla Veronika udělat?

Rozvodem automaticky zaniká společné jmění manželů (SJM). Majetek, který do něj patří, si mohou bývalí manželé rozdělit jakoukoli dohodou. Pokud se nedohodnou, musejí podat návrh k soudu, aby o vypořádání rozhodl.

„Pokud si manželé neupravili majetkové poměry jinak, například předmanželskou smlouvou, předpokládá se, že podíly obou manželů na společném majetku jsou stejné. Občanský zákoník však v § 742 stanoví, že při vypořádání se bere v úvahu nejen to, jak se každý z manželů zasloužil o získání a udržení společného majetku, ale také to, jak se staral o rodinu – zejména o děti a domácnost,“ říká advokátka Karolína Nová z kanceláře KN Legal.

A stejně na to pohlíží i soud. „Disparita, tedy to, že jeden z manželů dostane vyšší podíl, je výjimečná. Hodně citovaný je rozsudek ve sporu, kde manžel byl velmi dobře placený fotbalista a manželka byla doma, aby se starala o jeho syna z prvního manželství. I když on vydělával opravdu hodně, soud rozhodl o rozdělení majetku v poměru 60 : 40. Takže lze oněch deset procent brát jako maximum, o kterém se lze bavit třeba i v případě Veroniky,“ upozorňuje Jakub Svoboda, advokát z advokátní kanceláře Arzinger & Partneři.

Zmíněný rozsudek jen potvrdil, že péče o rodinu je považována za stejně hodnotný příspěvek jako finanční zajištění.

Rozdělení majetku manželů může být v případě, že se nedohodnou, poměrně složité. Kromě společného jmění se musí zohlednit i vnosy obou partnerů, tedy majetek, se kterým jste přišli do manželství: třeba byt po rodičích, dary nebo dědictví. „Je to poměrně složité, a pokud se nedohodnete, rozhodně doporučuji spolupracovat s právníkem. Minimálně konzultace je dobrá pro představu, jaká dohoda by pro vás byla výhodná či přijatelná. Požadavek jednoho z partnerů na to, aby druhý odešel z manželství bez čehokoli, je nepřijatelná,“ doplňuje Jakub Svoboda.

Délka soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů se liší. „Když je ve společném jmění mnoho různých složek majetku, soudní řízení může trvat roky. Proto je efektivnější dosáhnout mimosoudní dohody nebo alespoň soudního smíru. Vždy ale s pečlivou předběžnou kalkulací nároku, aby manželka či manžel věděli, na co mají nárok, a mohli se případně rozhodnout, v čem chtějí a v čem naopak nechtějí ustoupit,“ upřesňuje Gabriela Donati, advokátka z advokátní kanceláře Donati Legal.

Je nám šedesát a rozvádíme se. Proč přibývá šedých rozvodů? Lidé už nestárnou, spíš zrají