Hlavní obsah

Roubenka začala být šestičlenné rodině malá. Rekonstrukce se povedla!

Foto: Architekti.in

Roubenka na samotě u lesa byla do okolí zasazena velice citlivě, rekonstrukci proto navrhli tak, aby proporce a tvar stavby zůstaly zachoványFoto: Architekti.in

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šestičlenná rodina se před čtrnácti lety přestěhovala do roubenky v Orlických horách. Citlivou rekonstrukcí, kterou provedli vlastníma rukama, získali kvalitní bydlení v obklopení příjemných materiálů.

Článek

Roubená chalupa postavená z pilinových cihel byla krásným příkladem architektury typické pro lokalitu Orlických hor.

K trvalému bydlení manželů se čtyřmi syny však přestala po technické i provozní stránce vyhovovat, a proto se rozhodli přistoupit ke komplexní rekonstrukci, kterou dokončili v loňském roce. Základní představou byla obnova původního stavení s dodržením jeho charakteristických znaků, a to především co se týče umístění, velikosti a proporce stavby, ale také vnitřního uspořádání a materiálového složení.

Souznění majitelů a architekta

„Snahou bylo nenásilně propojit konstrukční, technologické a estetické kvality tradičního a moderního stavitelství,“ říká k tomu Lukáš Svoboda, architekt ze studia architekti.in, který se na návrhu podílel, a doplňuje ho Lukáš Kubů, spoluautor a zároveň majitel domu: „Původní dům byl velice příjemný, a jak už to u těchto staveb bývá, byl i citlivě zasazený do okolní krajiny. Z těchto důvodů a z úcty ke kvalitnímu řemeslu vznikla myšlenka dodržet jeho základní proporce a řemeslné zpracování, které ale bude odpovídat vývoji technologií.“

Foto: Archiv studia

Pozemek se nachází v odlehlejším údolí, v sousedství jen několika chalup. Severní hranici vymezuje přítok potoka, na východní hranici k němu přiléhá příjezdová cestaFoto: Archiv studia

Oba pánové se pracovně setkávali již při realizacích jiných staveb, během nichž zjistili, že si velmi rozumějí a v širokém spektru otázek se doplňují. „V tomto duchu také probíhala naše spolupráce, kdy nás architekt na stavbě navštěvoval a jedna basa piva přitom nezůstala plná,“ vzpomíná majitel domu.

Foto: Archiv studia

Na soklu z pohledového betonu je osazena dřevěná rámová konstrukce izolovaná prodyšnými dřevovláknitými materiály. Na dnešní dobu velké rozpony stropních trámů vycházejí z původního, zcela funkčního řešení stavbyFoto: Archiv studia

Šetrná a příjemná dřevostavba

V maximální míře byly využity místní, přírodní či recyklované materiály, tak aby se snížil vliv stavby na životní prostředí. Hlavní slovo tu má i nadále dřevo, v rodině tesaře tomu ostatně ani nemohlo být jinak. Přiznané je jako klasický trámový strop, v podkroví působí obzvlášť příjemně obklady hrubými, pouze vykartáčovanými modřínovými prkny.

„Rámová konstrukce domu je hrázděná a difúzně otevřená, což znamená, že umožňuje vynechání OSB desek, které jsou nahrazeny pouze papírovými fóliemi. Spolu s použitím dřevovláknitých izolací se ve finále jedná o čistou dřevěnou konstrukci s parametry nízkoenergetického domu, ve kterém je velmi příjemné klima i atmosféra,“ dodává Lukáš Kubů.

Foto: Archiv studia

Velký stůl je dominantou prostoru, vejde se k němu celá rodina i případní návštěvníciFoto: Archiv studia

Nový sklep i podkroví

Zastavěná plocha byla mírně navýšena a v současnosti činí 94 m2, ke kterým je třeba přičíst ještě patnáctimetrovou terasu. Původně se jednalo o částečně podsklepený jednopodlažní objekt s nevyužitým podkrovím, nově byl sklep rozšířen pod celý půdorys domu a zabydleno je i podkroví.

Vyslyšeny byly požadavky rodiny na moderní bydlení, z chlívků tak vznikly dětské pokoje, namísto suchého záchodu mají záchod splachovací a v obou koupelnách si užívají teplo. „V původním domě jsme obývali prakticky jedinou místnost, takže nejen naši chlapci, ale i já velmi oceňujeme především soukromí a praktičnost útulných dřevěných pokojíčků,“ pochvaluje si majitel.

Foto: Archiv studia

V přízemí je prostorná koupelna s vanou, v podkroví je sprchový kout. Jedním ze základních požadavků rekonstrukce bylo přivedení tepla do koupelen a náhrada suché toaletyFoto: Archiv studia

Na míru a vlastníma rukama

Společně se všichni scházejí ve světnici, tedy obývací části spojené s kuchyní, kde je prostor pro velký stůl, ke kterému se případně vejdou i přátelé a kde si oblíbili hlavně široké prosklení, kterým do interiéru proudí dostatek světla a díky němuž si mohou vychutnávat výhledy do okolní krajiny. Obojího se jim v původním domě příliš nedostávalo.

Foto: Archiv studia

To, že dům stavěl a nábytek vyráběl sám pán domu, mělo mnoho výhod. Během procesu dozrávaly nápady a postupy, což u zakázkových věcí nebývá vždy možnéFoto: Archiv studia

Velkou výhodou při samotné realizaci bylo to, že ji prováděl sám majitel, a to včetně výroby nábytku. Jednotlivé myšlenky, nápady a postupy tak mohly během procesu dozrávat do  ideální podoby. „Při výrobě nábytku a zařízení jsem se dispozičně držel návrhů architekta, materiálově a konstrukčně jsem si vše navrhoval podle svých technických možností. Místo lamina jsem jako plošný materiál volil překližku, jinak samozřejmě masivní dřevo – smrk a modřín,“ dodává k tomu majitel.

Foto: Archiv studia

Bydlení ve dřevě si pochvalují všichni členové domácnosti, materiál je sám o sobě hřejivý a navozuje příjemné klima a atmosféruFoto: Archiv studia

Co říkáte na rekonstrukci chalupy? Líbí se vám bydlení ve dřevostavbě?

Reklama

Související témata:

Načítám