Článek
Naše pohledy se setkaly a já cítila vzájemné sympatie. Já, rozvedená máma dvou dětí pubertálního věku, která už neví, co je to láska. Ale stačil letmý pohled do občanky a radost se vytrácí... Vždyť je o 17 let mladší než já!
Namlouvala jsem si, že mě nezajímá
Milan pracoval v terénu, ale pokaždé, když jsme se viděli, dával mi najevo svůj zájem, ale já to nebrala vážně. Copak neví, kolik mi je let? Ten rok jsem slavila své čtyřicáté narozeniny.
Pozvala jsem kolegy, také Milan byl na oslavě. Hrála jsem na kytaru, byla příjemná atmosféra, dostala jsem květiny a dárky. Nabídl se, že mě odveze domů. Povídal v autě o všem možném, jen ne o mně, asi ten zájem jsem si jen vsugerovala. To už mi bylo jasné, že musí vědět, kolik mi je let. Zlom nastal v prosinci, kdy jsem končila pracovní poměr a měla nastoupit do jiného zaměstnání.
Volal mi, že by mě rád viděl a že mě zve na kávu. Váhala jsem, ale pozvání přijala. Posezení bylo super, mezi námi to jiskřilo a oba jsme byli zamilovaní až po uši...
Zpestření osamělého života
Musím přiznat, že nebyl poznat mezi námi velký věkový rozdíl, on vypadá asi o 7 let starší a já o asi 7 let mladší. A jak to bylo dál? Silvestra jsem měla trávit sama a nakonec jsem ho trávila s Milanem... Nic jsme si neslibovali, jen jsme po sobě toužili a nic neřešili. Druhý den poznal mé děti. Začal k nám jezdit pravidelně. Přiznal se mi, že ho velmi přitahuji a že po mně toužil od samého začátku, co mě poznal v práci. Věděl, kolik mi je let, a jeho návštěvy u mě bral zpočátku jako nezávazné dobrodružství.
Oba cítíme, jak nás to k sobě přitahujeFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Nestydí se za mě, ale...
Prožila jsem s ním krásné tři roky, jezdila na dovolenou, pomáhal mi v bytě s opravami, řešil se mnou problémy s dospívajícími dětmi... Jezdil k nám v pátek, domů se vracel v sobotu. Nikdy mě ale domů nevzal. Nestydí se ale za mě, co se týče vzhledu, mé foto všem známým ukázal a každý ví, že za mnou jezdí. Jen všem zakázal se o mně bavit...
Neubránila jsem se slzám
On je mladý, jednou bude chtít založit rodinu. Máme se rádi, ale osud nám není nakloněn. Rozešel se se mnou s tím, že jsem jeho prokletí a že zůstaneme kamarádi. I když jsem věděla, že to jednou skončí, stejně jsem se neubránila slzičkám.
Od té doby za mnou přijel jednou jako kamarád, poseděli jsme spolu u kávy, ale bylo to těžké, cítili jsme, jak nás to k sobě táhne. Nakonec jsme se začali opět stýkat. Musím přiznat, že milování nás velmi těší, a jsem přesvědčená, že zralá temperamentní žena může i o dost mladšího muže velmi vzrušovat a přitahovat.
Kdo ví, co bude dál
Nepočítám s žádnou budoucností, nemůžeme nic plánovat. Jednou se se mnou rozešel, a tak se snažím citově se na něho nepoutat, i když je to těžké. Kdo ví, jaký směr vlastně nabere náš život. Vždyť jsme zatím pořád spolu, i když každý sám.
