Šéf mě šikanuje!

Sylvin případ je typickou ukázkou bossingu neboli psychickou šikanou nadřízeným. Vše se odehrálo v jednom velkém supermarketu nedaleko Prahy. Sylva jakožto zkušená vedoucí pracovnice neměla nikdy problém s plněním svých povinností ani se svými podřízenými. Všechno se ale změnilo po nástupu nového vedení. Jejich jednání se naprosto vymykalo normální lidské komunikaci. „Přišel za mnou manažer prodejny, v ruce měl plakáty, které mi hodil k nohám a začal na mě doslova ječet, ať je okamžitě seberu a jdu vyvěsit nebo..., pohrozil mi a odešel," vypráví Sylva o tom, co se odehrávalo v zákulisí prodejny. A onen manažer nebyl jediným „tyranem". K jeho hrátkám se Sylvinou psychikou se přidala i žena. „Seděla jsem v kanceláři a dělala administrativu. Najednou se za mými zády objevila moje nadřízená s manažerem. Strčila do mě s tím, že do hodiny mám zpracovat spoustu objednávek. Ta práce by normálně zabrala nejméně půl dne." Sylva se nakonec zhroutila a skončila na nemocenské.

Hanka měla svou práci moc ráda. Bohužel ale neměla štěstí na šéfy. V prvním zaměstnání ji majitel firmy dal za úkol pravidelně rovnat archiv, i když to nepříslušelo její náplni práce. Po roce nesmyslných výmyslů nadřízeného, odešla. Samozřejmě za lepším. Ředitel společnosti jí nasliboval mimo jiné slušný plat. Namísto toho jí dřel z kůže a nějak zapomínal na výplatu. A tak Hanka putovala do další firmy, kde konečně ocení její schopnosti. Výsledkem ale bylo jen to, že pan vydavatel, u kterého nyní pracovala, vyžadoval nejméně dvanáctihodinovou pracovní dobu. Dvakrát denně pořádal porady, na které se vždy Hanka musela připravovat nejméně hodinu. Odměnou za to jí byl naprosto podprůměrný plat a naprostá vyčerpanost.

Ani Markéta neměla v práci na růžích ustláno. I když kolektiv žen pracujících na módním časopise jí vyhovoval a práce bavila. Ale to jen do doby, než časopis nevydělával tolik, kolik si pan ředitel představoval. Zavedl pravidelné porady s vedením a začalo peklo. „Vůbec mu nedělalo problém nám říct, že jsme přiblblé slepice," vypráví o své zkušenosti Markéta. „Docela mě šokovalo, když prohlásil, že tu firmu musíme získat za každou cenu. A protože její představitelé byli muži, navrhl, ať se před nimi svlékneme a nabídneme svá těla. A myslel to naprosto vážně." Vypráví Hanka, která z lásky ke své práci ve vydavatelství zůstala.

Když už vás taková hrůza potká, nevěste hlavu a bojujte. Schovávejte si všechny důkazy, hovořte o tom s ostatními, obraťte se na nejvyšší vedení firmy, případně odbory. Pomoc vám může i Občanské sdružení proti šikaně Práce a vztahy, www.sikana.cz.

A co vy, milé čtenářky? Setkaly jste někdy se šikanou v práci? Váš názor nás zajímá, napište nám na info@prozeny.cz.