Hlavní obsah

Očima padesátky: A pohlázku seženu kde?

Foto: Ilustrace Lenka Samešová

Foto: Ilustrace Lenka Samešová

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pohled do zrcadla hovoří jasně. Je načase přestat se na Velikonoční pondělí zamykat na záchodě a k tradici pomlazování proutím z vrby se postavit čelem. Teda vlastně zadkem.

Článek

Možná někomu připadá archaické zkoušet pomlázkovou omlazující kúru v době botoxu a detoxu. Jenže já jinou možnost nemám. Místo klobásového jedu totiž mnohem raději vstřebávám klobásovou chuť. Pokožku to také vypne moc pěkně, akorát na jiných místech, než bývá většinou aplikován botox.

Nebo jsem aspoň neslyšela případ, že by přišla dáma do salonu s požadavkem: „Prosím vás, píchněte mi trošku botoxu tuhle do břicha, zdá se mi krapet propadlé.“ Ale asi by to fungovalo, protože po aplikaci klobás od strýčka z Moravy si na propadliny v těchto partiích skutečně stěžovat nemohu. A kupodivu si nestěžuje ani manžel. Kocour dokonce vyhledává můj klín častěji než nastlané duchny v ložnici na chalupě. Utěšuji se tím, že u mě má již dopředu zahřátý pelíšek a jiný důvod pro anexi nemá.

Na botox mě neužije a detoxu se bojím. Čištění čehokoliv totiž zavání destrukcí. Hovořím z vlastní zkušenosti, a ne jedné. Zimní kabát se mi například z čistírny vrátil bez knoflíků. Důkazem rizikovosti nadměrného čištění budiž i starožitný stolek po babičce, který jsem drhla od nánosů špíny tak dlouho, až se dočista rozklížil. A to nemluvím o situaci, kdy se manžel mé kamarádky rozhodl vyčistit doma vzduch. Udělal to tak důkladně, až se manželství rozpadlo. Jistě chápete, proč mám odtažitý vztah k jakýmkoliv očistným kúrám. Přece nebudu chodit v rozepnutém kabátu!

Nakonec tedy přece jen vezmu na milost tradici pondělního pomlazení vrbovým proutkem. Na každém šprochu pravdy trochu, a pokud se tenhle zvláštní obyčej udržel tak dlouho, možná přece jen malinko omládnu. Stačí protentokrát neuhýbat před pomlázkou. Ale bandě zdivočelých sídlištních usmrkanců, kteří mi už v sedm ráno kopou do dveří bytu a dožadují se mincí, jistěže ne čokoládových, neotevřu. Stejně jako jim neotvírám žádný rok. Jen ať si to pěkně oddře manžel. Ostatně on na mém omlazení také vydělá. Konečně si bude moci pořídit silnější brýle. On sice tvrdí, že nemá čas zajít k optikovi, ale podle mého se spíš bojí prohlédnout.

Teď už jen uplést pomlázku. Ačkoliv, teď mě napadá, nebude místo pomlazení lépe fungovat pohlazení? To přece dokáže také pěkně rozzářit líčka, a navíc se dá na ženu aplikovat celoročně. Takže místo pomlázky to u nás letos vidím na pohlázku. A vy?

Reklama

Načítám