Spokojená střeva zajistí dobrou náladu, postavu snů i pevné zdraví. Stačí se řídit vnitřním pocitem

Podpořte své zažívání něčím prospěšným. Známe miliardy dalších důvodů, proč a jak začít den správně a se spokojeným bříškem.

Jsme zdraví jen tak, jak jsou zdravá naše střeva. Konkrétně složení střevního mikrobiomu (dříve označovaného jako mikroflóra) má pro nás zásadní vliv. Mikrobiom informuje mozek nejen o tom, zda má v těle ukládat či spalovat tuky, ale například i jaké živiny potřebují prospěšné bakterie, aby nás mohly dostatečně chránit. Podle současných studií se dokonce přes 70 procent imunitního systému nachází ve střevech. I to je jeden z důvodů, proč bychom se měli zajímat o probiotika.*

Aby to nebylo tak jednoduché, střevní mikrobiom je u každého člověka jiný. Bakteriální profil střev je stejně jedinečný jako otisk prstu. Liší se tím, co jíme, ale je odlišný i podle místa, kde žijeme. Například celá řada Evropanů není na rozdíl od většiny Asiatů schopna štěpit celulózu z řas. Zajímavá je i rozdílnost střevního mikrobiomu dětí, které se narodily císařským řezem. Je u nich pozorován vyšší výskyt alergií a kožních nemocí.

Miliardy probiotik, živá a milující směs ‚dobrých‘ mikroorganismů, pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry. Probiotika ve střevech nežijí věčně a je nutné je doplňovat. Ideální je pravidelně si dopřát potraviny obsahující probiotické kultury. Je dobré do svého jídelníčku zařazovat potraviny jako kvašené zelí, salát kimči nebo zakysané mléčné výrobky s probiotiky, jako jsou například Activia jogurt či nápoj. Activia obsahuje jogurtové kultury a navíc unikátní probiotický kmen Bifidus Actiregularis v počtu 4 miliard na porci.

Střevní mikrobiom úzce komunikuje s naším mozkem. Má vliv nejen na naše zdraví, ale i náladu, chování a myšlenkové procesy. Mít pověstný vnitřní pocit tak získává zcela jasný význam. Náš střevní mikrobiom si povídá s naší myslí a my pociťujeme ono vnitřní chvění. Každá nervová soustava má svůj vlastní nervový systém, který tvoří přes sto milionů neuronů. Tento náš „druhý mozek“ tak neustále komunikuje s mozkem.**

V lidských střevech vzniká až 95 procent serotoninu, pověstného hormonu štěstí. Společně s ním se na přenosu komunikace do mozku podílí například i kyselina gama-aminomáselná (GABA), která je známá svou schopností navozovat pocit klidu, dále dopamin a celá řada dalších tělu prospěšných látek.

* Zdroj: Factors influencing the gut microbiota, inflammation and type 2 diabetes; Li Wen and Adrew Duffy; The journal of nutrition 2017

** Zdroj: ACV Fact sheets, ACV mechanism of action studies + Current understanding of gut microbiota in mood disorders: an update of human studies 2019