Článek
Měla jsem spoustu kamarádů, a to i na chatu. Scházeli jsme se partička z okolí našeho města, na chatu probírali hlouposti a domlouvali se, kam zajdeme a co kdy podnikneme. Takže to mezi těmi nejbližšími opravdu anonymní nebylo. Jednou jsem si všimla, že na můj profil se několikrát díval neznámý kluk. Musím přiznat, že někdy se tam opravdu objevovali divní patroni, ale stejně jsem podlehla zvědavosti a napsala mu vzkaz, co ho tak zaujalo, že se na můj profil tolikrát vracel.
Z nějakého důvodu jsem ho také prostě jen zaujala. Asi 3/4 roku jsme si jen psali, občas volali, a protože pocházel ze stejného města, ale studoval jinde, scházeli jsme se o víkendech a vymýšleli, kam vyrazíme, někdy jen někam na kafe nebo se psem.
Kdyby mi někdo po prvním setkání řekl, že spolu budeme žít, asi bych mu to nevěřila. Musím se přiznat, že už při té první schůzce jsem uvažovala, jestli se spolu ještě někdy sejdeme. Byl tichý, strašně zamračený a odměřený. Během pár měsíců se i dokonce párkrát usmál :-) Vždycky když jsem ho na to upozornila, že se zapomněl, zase zvážněl... Udržoval si prostě okolo sebe takovou hradbu.
Pár dní před Vánocemi se to prostě zlomilo a my se poprvé líbali. Byl strašně roztomile stydlivý. Byli jsme si opravdu krásným vánočním dárkem. O těchto Vánocích jsme oslavili druhé výročí a je to pořád lepší a lepší.
Kamarádky ho milují a strašně se jim líbí. Všichni se mě ptají, kde jsme se seznámili a kde se berou tak skvělí chlapi. A kamarády, ty mi vlastně převzal....
S partnerem jsme šťastný párFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Vím, že má oči jen pro mě a je to můj obrovský miláček. Kdybych dala tenkrát na první dojem, nikdy bych nebyla opravdu šťastná. Mé minulé vztahy se s tím opravdu nedají ani trochu srovnávat.
Přála bych každému, aby si našel to své štěstí, vyplatí se na ně čekat.
