Hlavní obsah

Teror před tabulí

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Něco ze sebe dostat u tabule je pro dítě stresující

Stojíte před tabulí, celá třída na vás hledí, učitelka netrpělivě klepe do katedry... a vy si za žádnou cenu nemůžete vzpomenout, jak básnička začíná, přestože jste si ji před chvíli naprosto bezchybně odříkali. Ne, to není zlý sen, to je každodenní realita vašeho dítěte.

Článek

Strach ze zkoušení před celou třídou svazuje nejednoho školáka. Už cesta uličkou mezi lavicemi plnými občas zlomyslných spolužáků dokáže smáznout část odvahy. Poznámky typu „Tak, a teď se ukaž" bojácnějšímu žákovi na klidu také nepřidají. Není divu, že cesta z lavice před tabuli se ve vnímání mnohých žáků mění v uličku hanby. A to nejhorší je teprve čeká...

Upřené pohledy celé třídy vaše dítě zcela odhalí - cítí se jako nahé v trní. Zejména pokud vztahy ve třídě nejsou zrovna idylické. Pak už chybí jen zadrhnutí v první větě a dílo znemožnění je dokonáno. Večer si váš potomek celou nešťastnou scénu stokrát přehraje v hlavě a říká si, jak příště... Jenže psychice neporučíš a příště se celá situace pravděpodobně jen zopakuje.

Pokud navíc učitel začne malého školáka stresovat netrpělivým poklepáváním tužkou nebo dokonce necitlivými poznámkami, je postaráno o zátěžovou situaci jako vystřiženou z učebnic psychologie.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

V lavici se dítě cítí bezpečně

Křída není propiska

Ale i když vaše dítě není uzlíčkem nervů, látku ovládá dobře a plynně odpovídá na učitelovy otázky, může nastat zádrhel. A to v případě, že bude mít za úkol svá tvrzení obhájit křídou na tabuli. Schválně si zkuste někdy vzít tenhle kousek psacího náčiní vzít do ruky a něco s ním napsat. S tužkou nebo propiskou se to srovnávat nedá, že? Vaše dítě se přitom naučilo psát před podstatně kratší dobou než vy a jeho dovednost ještě zdaleka není tak zafixovaná jako vaše. Možná má právě z toho důvodu u tabule větší problém s tím „jak" než „co".

S tabulí je oproti sešitu ještě jeden problém: zatímco sešit obsáhne dítě do zorného pole prakticky celý a podvědomě tak vnímá i to, co napsalo před chviličkou, tabule je příliš velká. Malý školák tak snadno vypadne z konceptu a chyby, kterých by si v sešitu hned všiml a opravil je, na tabuli uniknou jeho pozornosti.

Zkoušení před tabulí ze škol hned tak nezmizí - a zřejmě by to ani nebylo dobře. Zatímco pro část dětí představuje cesta před katedru noční můru, jiné se stokrát raději nechají vyzkoušet, než se trápit s písemným testem. Při ústním zkoušení se dá totiž leccos „okecat", což v písemce možné není. Tohle všechno by však rozumný kantor měl vědět a rozdíly mezi dětmi zohledňovat. Pokud tak nečiní, možná by stálo za to domluvit si s ním schůzku a na trému vašeho dítěte ho upozornit.

ynezorPumanzeSaNyknalC