Hlavní obsah

Super výlet za tajnými poklady

Foto: kctfenix.wz.cz

Zlaté Hory leží na česko-polském pomezí

27. díl – Název města Zlaté Hory zní jako z pohádky. Leží za sedmero horami a sedmero řekami, odevšad je to sem trochu z ruky a jen málokdo ví, kde by je měl hledat. My to víme, takže se spolu s námi vydejte až na česko-polské hranice daleko do Jeseníků, do kraje pokladů s kilometry zavalených starých dolů, kde se téměř tisíc let těžilo zlato.

Článek

Město plné zlata a Údolí ztracených štol

Zlaté Hory se nevylouply z nějaké pohádky, ve skutečnosti vznikly v první polovině 13. století jako hornická osada na rýžovištích zlata, táhnoucích se podél potoků od Příčné hory až za polskou hranici. Mají náměstí jako z filmů o Divokém západu, protože zástavba podél Zlatého potoka vytvořila náměstí dlouhé téměř jeden kilometr.

Pokud vás zajímá, jak to s tím zlatem bylo, navštivte zlatohorské muzeum přímo na již zmíněném náměstí; a pokud by děti neskously historické expozice, vydejte se rovnou za město, do Údolí ztracených štol. Tak se totiž jmenuje hornický skanzen s funkčními replikami středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy včetně exteriéru a vnitřního zařízení, kompletně postavený podle obrázků v knize G. Agricoly Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví. Prohlídka interiéru s ukázkou provozu trvá asi půl hodiny, dokonce si tu můžete zkusit vyrýžovat zlato. Mají tu i krátkou, volně přístupnou malou štolu s ukázkou výdřevy, jaká se v dolech kdysi stavěla. Nikdy se v ní nic netěžilo, ale vy se tu můžete třeba vyfotit na památku.

Kde teče voda do kopce

Okolím zlatorudných mlýnů vás provede asi kilometr dlouhá žlutě značená naučná stezka osazená tabulemi, kde se seznámíte s historií dolování zlata a s novodobým geologickým průzkumem. Technickou raritou je původní funkční vodní kanál, který má na určitém místě tak malý spád, až se vám bude zdát, že tu voda teče do kopce. Kouzlo? Kdepak, pouhý optický klam!

Souběžně s naučnou stezkou vede okolím zlatorudných mlýnů také žlutá a modrá turistická značka; ty jsou v terénu řádně vyznačeny, zatímco naučná stezka je označena dost ledabyle. Pokud nechcete zabloudit, určitě si na výlet přibalte turistickou mapu!

Foto: Eva Obůrková

Budova Městského muzea

Rýžování o závod

Poblíž skanzenu se můžete občerstvit v replice hornické hospody. Najdete zde občerstvení s posezením na terase, zastřešené ohniště a víceúčelový areál, kde se každoročně koná řada soutěží v rýžování zlata. K těm nejznámějším patří soutěž o Zlatou pánev starosty města, uskutečnilo se tu i mistrovství Evropy a České a Slovenské republiky. Soutěže provázejí doprovodné akce, nováčci mohou absolvovat školu rýžování zlata. Obzvlášť otrlí zlatokopové pak jsou zváni na Jesenický Klondike, akci, která se koná pravidelně 1. dubna nebo během nejbližšího víkendu s výjimkou Velikonoc.

Co byste měli vědět

Údolí ztracených štol – skanzen leží asi 2 km od Zlatých Hor směrem na obec Ondřejovice. Parkoviště je asi 500 m od skanzenu u železničního přejezdu. Skanzen je dobře přístupný s koly i kočárky, případně motorovými invalidními vozíky, zapomeňte však na boty s otevřenou špičkou nebo jehlové podpatky.

Venkovní expozice jsou volně přístupné po celý rok, interiéry zlatorudných mlýnů si můžete prohlédnout od začátku května do konce srpna denně od 10 do 17 hodin, během září a října pak denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin. V listopadu je otevřeno pouze o víkendech a jen za pěkného počasí od 10 do 15 hodin. (Vstupné: děti 10 Kč, dospělí 20 Kč.; www.zlatehory.cz)

Městské muzeum ve Zlatých Horách – v září a říjnu je otevřeno ve všedních dnech kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin, v sobotu od 9 do 13 hodin, v listopadu pouze od úterý do pátku od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V prosinci a lednu je zavřeno. (Vstupné: děti 10 Kč, dospělí 20 Kč.; www.zlatehory.cz)

Foto: Eva Obůrková

Ve Zlatorudných mlýnech si můžete zarýžovat

Jesenický Klondike a soutěže v rýžování zlata– více informací najdete na zde.

Další zajímavosti v okolí

Hornická naučná stezka

Jižně od Zlatých Hor leží Příčná hora, provrtaná množstvím důlních chodeb, které vznikaly od středověku až do konce 20. století. S některými vás seznámí 16 km dlouhá Hornická naučná stezka, která začíná i končí u zlatohorského muzea. V terénu je vyznačena červeno-bíle, jednotlivá zastavení jsou vybavena informačními tabulemi.

Mechové jezírko u Rejvízu

Nejvýše položená obec ve Slezsku (780 m n. m.), někdejší středisko dřevařství a těžby železných rud, je dnes vyhlášeným místem rekreace a výletů. Osada Rejvíz se zástavbou roubených lidových domků je navržena jako vesnická památková zóna. Náhorní planina s rozlehlými loukami obklopenými lesy uprostřed hor je dobrým výchozím bodem pro nenáročné vycházky a pro turistiku, cykloturistiku a zimní túry na běžkách.

U stejnojmenného penzionu, který je proslulý vyřezávanými židlemi s portréty zdejších starousedlíků, začíná 3 km dlouhá naučná stezka k Mechovému jezírku, největšímu rašeliništi na Moravě, které vzniklo v době před 6000 až 7000 lety. Závěr cesty vede po dřevěném chodníčku, chránícím tuto národní přírodní rezervaci před poškozením.

Pověst vypráví, že pokud se zadíváte na temnou hladinu jezírka, uvidíte věž bájného města Hunohradu. Jeho obyvatelé údajně vyhnali věrozvěsty Cyrila a Metoděje a bůh je za trest nechal i s městem zmizet v močále. (www.jeseniky.net)

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama