Článek
Zajímají vás odpovědi na tajemné otázky týkající se duchů? Možná se budete divit, ale existují. Přinášíme vám nejuznávanější odpovědi.
Něco mezi nebem a zemí
My žijící „pozemšťané“ máme tělo, rozum v mozku a energii, díky které žijeme, označovanou jako duši. Zemřeme-li, zemřela naše tělesná schránka, duše, odchází do „nebe“, za jakousi bránu. Podle všeho duše projde tunelem světla, což je častý zážitek, který popisují těžce nemocní a umírající, kterým se podařilo uzdravení nebo procitnutí z kómatu. Někteří dále vysvětlují, že viděli svoje tělo zeshora, a to včetně aktérů kolem. Lékaře, známé, rodinu – podle situace. Cítili lehkost, radost, následně údiv, zvědavost, proč ostatní pláčou.
Zdá se tedy, že duše, která opouští tělo, vnímá emoce blízkých lidí a je jí líto, že se trápí. Snaží se je oslovit, utěšit, nemůže dosáhnout klidu. Trvá-li váš hluboký zármutek dlouho (rok je normální), nepouštíte svého milovaného, „kam patří“, udržujete jeho duši mezi dvěma světy. Umožněte jim přechod, i potom vás totiž mohou navštívit, je-li to nutné. Potěší, dají radu, varují. Řeknou vám něco ve snu, upozorní na nebezpečí například nelogickým spadnutím předmětů ze zdi, náhlým zastavením hodin.
Tak levitace je spíš jen filmový trik... :-)Foto: thinkstock
Astrální bytosti
Jiná situace nastává v případě nečekaných rychlých, většinou násilných úmrtí, autohavárie či vraždy. Duše totiž nechápe, co se stalo a že tělo zemřelo. Tyto duše-bytosti jsou nazývané astrálové. Vy jim můžete pomoci pevným postojem, přijetím smrti, pohřbem a oplakáním. A pokud se tak nestane? Stávají se z nich oni duchové, o kterých se píše, že straší, zdržují se v objektech nebo na územích, jako jsou úseky častých nehod, bitevní pole, bloudí.
Pro vás jsou zatěžující zejména v obydlích, kde žijete. Může jich totiž být i více, protože se shlukují. Jde třeba o bývalé majitele, kteří zemřeli násilně. Důsledkem může být vaše nevysvětlitelná únava, a mohou se vás dokonce držet i některé nemoci. Pomoc ovšem existuje.
Dříve, než zavoláte různé „vymetače“, to zkuste sami. Potřebujete sůl a svěcenou vodu. Sůl nasypejte do rohů místností, ať duchové zmizí z koutů, kde v klidu přebývají, stačí špetička. Z kostela přineste trochu svěcené vody, stačí kapička do každé místnosti, můžete v ní i nechat několik dní otevřenou nádobku. Pro jistotu nasypte malinko soli na parapet, ať nevracejí. Do týdne by mělo být čisto.
Nezahrávejte si příliš, vyvoláváním můžete duchy rozzlobitFoto: thinkstock
Pozor na vyvolávání
Pokud se rozhodnete duše vyvolávat, měli byste být obezřetní. Duše mohou být nevrlé z vyrušení a dají vám to znát – zvuky, padajícími předměty, vypínáním elektřiny. Jsou ale i lidé, kteří popisovali i roztrhání peřin a oděvů.
A jak je to se strašením? Dokážou to duchové? Ano, ale nedělají to, chtějí klid. Tedy, pokud je právě nevyrušíte například vyvoláváním. Sami od sebe nestraší, nevíte o nich. Jak říkali naši dědové: živých se boj, mrtví ti neublíží.
A jak to máte s duchy vy? Cítili jste někdy jejich přítomnost? Pokoušeli jste se o vyvolávání? Jak to dopadlo?
