Téma týdne: Dříve či později se nevěra provalila!

Víte, děvčata, mám už nějaké zkušennosti. Na otázku říci či neříci jsem několikrát v životě změnila názor. Jako mladá ředitelka školky jsem měla 35 zaměstnankyň. Věříte, že to byla hrůza? Každá byla jiná, každý den jiné nálady, různé věkové kategorie. Ale kupodivu jsem to zvládla a vše klapalo jako dobře seřízené hodinky.

Často jsme jezdily do škol v přírodě, a pokud jsem nejela zrovna já, stalo se mi několikrát, že jsem se o nevěře partnera své učitelky, která odjela, dozvěděla. Přiznávám, že jsem nikdy žádné o této skutečnosti neřekla. Jednak jsem si nebyla stoprocentně jistá, jen jsem se to dozvěděla, a potom jsem také věděla, že při pobytech ve školách v přírodě také nejsme tak úplně svaté.

Pokud to byla pravda, většinou se to za krátkou chvíli po návratu děvčat ze školy v přírodě provalilo. Byla jsem pak ráda, že jsem to nemusela sdělovat já, ale pochopitelně mne netěšilo, že se narušily rodinné vztahy mých zaměstnankyň. Často jsem pak fungovala jako tmelítko a radila jsem té dotyčné, ať neblázní, že mají děti a možná to není tak horké, jak se zdá. Moje rady směrem k druhým byly vždy perfektní, většinou se mi podařilo jejich vztah zachránit. Tedy až potud ta první fáze, kdy jsem si myslela, že je lepší prostě neříci o nevěře partnera své kamarádce.

Potom přišla ale další fáze. Po šestiletém manželství s pětiletou dcerkou jsem se také jednou vrátila ze školy v přírodě. Manžel mne vítal s kytkou a slzami v očích, tvrdil, že to bylo bez nás prázdné a nesnesitelné. Ach jo, ti chlapi. Doma mne čekala krabička se sexy prádélkem, kvalitní šampus, jahody a má oblíbená vanilková svíčka. A pochopitelně nádherné milování.

Ještě jeden den jsem si to užívala, ale další den mi přišla paní s vizáží šedé myšky oznámit, že je s mým manželem v jiném stavu. A to je ta další fáze. Představte si, že to téměř celá školka věděla, že se manžel schází s jinou ženou, jenom já ne. Všechny mi to řekly, až když bylo pozdě, a já jsem se najednou na ně zlobila, proč mi to neřekly hned, že jsem mohla ještě vztah zachránit. Ale pak jsem si uvědomila, že jsem se chovala častokrát stejně.

Můj vztah nikdo nezachraňoval a stejně by se to nikomu nepodařilo. Rozvedli jsme se, ale mně zůstal poklad v podobě dcery. Bývalý manžel je ženatý, ale nevěry se staly jeho celoživotním koníčkem. Zařídil si to tak, že ta, se kterou mi byl nevěrný, je dnes jeho poslušnou ženou, která toleruje to, co udělala sama.

Mohla bych ve svém nevalném osudu pokračovat dál, ale nechám si to zase na další příspěvek. Závěrem chci jen konstatovat, že nejsem stoprocentně přesvědčena o tom, že je vždy správné to říci. Doufám, že už to nebudu muset nikdy řešit.

Děkujeme za podnětné články k tématu týdne: Říct kamarádce o nevěře jejího partnera. Šťastné majitelky honoráře zveřejníme příští týden. To také začíná nové téma, na které již teď můžete začít psát, a to: Moje NEJ(horší) dovolená. Své zajímavé zážitky z nejlepší nebo nejhorší dovolené posílejte na info@prozeny.cz. Opět máte šanci získat 500 korun.