Hlavní obsah

Téma týdne: Když syn bojoval o život, zjevil se Ježíš

Foto: shutterstock.com

Stalo se mi něco neuvěřitelného

Téma týdne: Setkání s tajemnem. I naše čtenářka Gábina zažila něco opravdu neobvyklého - něco mezi nebem a zemí. Neváhala se nám svěřit na e-mailovou adresu info@prozeny.cz, a tak si její tajemný příběh plný otazníků můžete přečíst i vy. Možná že právě Gábina tento týden vyhraje odměnu 500 korun. Nebo to možná budete vy?!

Článek

I já bych se ráda přidala se svou zkušeností ze setkání s nadpřirozenem. Na úvod bych chtěla podotknout, že naše rodina není věřící! Je sice pravda, že když jsme byli děti, tak nás prababička naučila dětskou modlitbičku Andělíčku, můj strážníčku, kterou jsme si v případě nějakých obav před spaním odříkávali. Ale to bylo tak vše.

Ve 22 letech se mi narodil vytoužený syn. Navzdory bezproblémovému těhotenství byl porod velmi nevydařený. Byl klešťový. Následkem použití kleští měl syn otok mozku (či hlavičky – nevím, nejsem odborník, a jedinou starostí lékařů tehdy bylo, jestli je budeme nebo nebudeme žalovat) a krvácení do mozku. Přestože mu lékaři nedávali mnoho šancí na přežití, tak se syn ukázal jako bojovník a přežil. Ale lékaři nás neustále upozorňovali na to, že syn bude pravděpodobně postižen. A tak začal kolotoč cvičení a lékařských kontrol, prohlídek a vyšetření.

Syn se vyvíjel navzdory prognózám dobře. Po jednom vyšetření v jeho prvním roce jsme se dozvěděli, že má prasklou lebku a tlačí se mu dovnitř mozkové pleny. Bylo třeba ho operovat. Během operace měl být synovi vložen na místo praskliny štěp jeho vlastní kosti z lebky. Operace trvala osm hodin a byla komplikovaná. Nicméně jsme to zvládli a s nadějí, že vše bude už v pořádku, jsme odjeli domů.

Foto: shutterstock.com

Syn prošel náročnou operací hlavy

Syn byl samozřejmě pečlivě sledován, vložený štěp se bohužel neuchytil. Tak byla v jeho třech letech naplánována další operace. A tehdy se to stalo. Již jsme byli přijati v nemocnici a čekali jsme na operační den. Hrála jsem si se synem na hracím koberci a v jeden moment, kdy jsem mimoděk otočila hlavu do strany, jsem koutkem oka viděla ukřižovaného Ježíše Krista v životní velikosti (včetně kříže) a z oka mu tekla slza. Zarazilo mne to, ale nepřikládala jsem tomu žádný význam.

Teprve později se mi tento pohled vracel. Až když syn bojoval po operaci, která opět neprobíhala hladce, potřetí o svůj život. Vyhrál. Výsledek operace opět nebyl takový, v jaký jsme doufali, ale syn žije. Chodí, mluví, je to normální kluk. Asi mám nějakého toho svého andělíčka. Tu modlitbičku jsem naučila obě svoje děti. A na toho Ježíše na kříži přes celou výšku pokoje a jeho slzy a na tu bolest, kterou syn prožil v tak nízkém věku, nezapomenu.

Existuje něco? Neexistuje? Kdo ví.

A co si myslíte vy? Existují nadpřirozené síly, které nám tu a tam v životě pomohou překonat obtížnou překážku? Zažila jste sama nějaké zjevení nebo nevysvětlitelnou situaci? Napište nám o tom! Máte ještě čas do dnešního poledne! Své příběhy nám pište na info@prozeny.cz. Tři z vás se opět dočkají odměny 500 korun!

ynezorPumanzeSaNyknalC