Hlavní obsah

Těžká nemoc, která bere dech. Doslova!

Foto: thinkstock

Nemoc zvaná plicní hypertenze zbavuje vaše tělo kyslíku...

Nedávno proběhla celoevropská kampaň pod názvem „Dechberoucí“, která upozorňuje na závažnou smrtelnou nemoc, plicní hypertenzi. Její velké úskalí je v tom, že ji lékaři těžko rozpoznají. Přitom může od propuknutí nemoci dojít přibližně do tří let k úmrtí! Jaké jsou příznaky, komu tato nebezpečná nemoc hrozí a dá se jí nějak předejít? Vše jsme zjistili!

Článek

Plicní hypertenze je v podstatě vysoký krevní tlak v plicních cévách z důvodu jejich „ztlušťování". Nemoc způsobuje nedostatečné zásobení organismu kyslíkem, tedy problémy s dýcháním.

„Průměrný věk nemocných je 35–40 let a ženy jsou postiženy asi 1,7krát častěji než muži,“ říká MUDr. Pavel Jansa z Centra plicní hypertenze. Existuje celá řada typů onemocnění, nejčastější je plicní arteriální hypertenze, a ta je bohužel nevyléčitelná. „Od roku 1999 do května 2011 bylo diagnostikováno téměř 400 nemocných s plicní arteriální hypertenzí a téměř 400 nemocných s chronickou trombo-embolickou plicní hypertenzí,“ dodává Pavel Jansa.

Pacient se velmi rychle stává invalidním, protože nic neudýchá. Končí tudíž nejprve s jakýmkoli náročnějším pohybem, třeba s manuální prací a se sportem. Zanedlouho není člověk schopen ani například chůze. Umírá na zástavu srdce nebo plicní embólii.

Příznaky, které by vás měly varovat

  • Dušnost – dechová nedostatečnost: Projevuje se hlavně při námaze.
  • Bodavá bolest na hrudi a pocit bušení srdce.
  • Závratě: Například když vstáváte z lůžka. Ty souvisejí se sníženou schopností srdce přečerpat dostatečné množství krve.
  • Omdlévání: Mozek nedostává tolik kyslíku, kolik ke své činnosti potřebuje.
  • Oteklé kotníky, nohy: Důvodem je selhávání pravé poloviny srdce.
  • Suchý kašel:  Ten je vyvolaný tlakem zvětšeného srdce a plicních tepen na brániční nerv.
  • Promodralé zbarvení kůže, zejména prstů a rtů: Příčinou je menší obsah kyslíku v krvi.

„Sotva najdete dva pacienty, kteří by měli stejné symptomy. V posledních letech ale pokrok v oblasti echokardiografie a dalších vyšetřovacích metod včetně vzrůstající informovanosti o nemoci umožňuje lékařům rozpoznat plicní hypertenzi podstatně dříve, což je pro pacienta důležité,“ říká Pavel Jansa.

Lenka s nemocí bojuje

Když se Lenka (42) po pěti měsících obtíží dozvěděla svoji diagnózu – plicní arteriální hypertenze –, naprosto se zhroutila. Průměrná doba přežití od stanovení diagnózy se totiž uvádí 2,8 roku. Lenka nakonec dokázala skutečnost přijmout a s určitým nadhledem říká: „Nemoc mě donutila zpomalit životní tempo a vážit si každého dne. Rodinu to nakonec semklo a mé děti budou bohatší o zkušenost, jak žít s vážnou nemocí.“

Foto: thinkstock

Nepodceňujte preventivní prohlídky!

Inhalační léčba se stala její každodenností. Zpočátku jí pomáhala antidepresiva, později je nahradila meditací a jógou. Pozitivně na ni působí i setkávání se stejně postiženými lidmi ve Sdružení pacientů s plicní hypertenzí (SPPH). „Žiji ze dne na den, potřebuji stálý přísun kyslíku, některé dny jsou příznaky minimální, jindy nejsem schopná vstát z postele,“ svěřuje se Lenka.

Určité způsoby léčby existují, ale...

Tajemství vzniku plicní hypertenze se teprve odhaluje. Nemoc se dělí na dva základní typy podle příčin. Právě na základě určení typu se nasazují léky, které rozšiřují cévy, snižují srážlivost krve, snižují objem tekutin v organismu zvýšením močení, zlepšují okysličení krve. Nejúčinnější je dlouhodobá inhalace kyslíku (14–15 hodin denně).

Léky můžou být podávány podkožní infúzí, nitrožilní infúzí, případně inhalací. K tomu Lenka dodává: „Každých pět týdnů docházím na kontrolu, tedy nevyžádá-li si to můj zdravotní stav dříve, jednou jsem už skončila v nemocnici na kyslíku. Užívám inhalačně Iloprost asi po dvou hodinách, dvakrát denně beru Hydrochlorthiazid (diuretikum). Bohužel můj případ se nedá operovat." Poslední možností léčby plicní arteriální hypertenze je totiž v některých případech transplantace plic.

Podpora léčby změnou životního stylu v tomto případě není moc možná, ale pomůže, když pacient netloustne, nekouří, omezuje solení, dodržuje pitný režim a naučí se hospodařit s dechem.

Některým vážným nemocem se předcházet dá (nepodceňujte preventivní prohlídky, Víme, na co máte u lékaře nárok. Zdarma! ), jiným nikoli, u některých možná jen zatím nevíme, jak. Ale bojovat s nimi je hodně těžké, více ve článku Vzácná onemocnění: Jak zjistit, že je má vaše dítě? . Máte podobnou zkušenost? Svěřte se ostatním v diskusi...

ynezorPumanzeSaNyknalC