Článek
Je mi sice teprve dvaadvacet let a s přítelem Štěpánem jsme jeden rok. Už spolu i bydlíme, pronajali jsme si menší byteček na Kladně. Štěpán je rozumný mladý muž. Právě dokončil vysokou školu a stal se z něho lékař. Já sice po maturitě absolvovala pouze jazykovou školu, ale díky praxi a dobré znalosti jazyků v dnešní době dokonce vydělávám stejně jako Štěpán. Jsme v mnoha ohledech vyrovnaný pár. Na celou řadu problémů máme také stejný názor. Oba navíc milujeme sport, zejména lyžování a bruslení. Přesto všechno se na našem vztahu nachází jistá vada na kráse. Přítel je totiž přehnaný romantik!
Zpočátku mi jeho romantická duše nevadila a všechny nápady jsem považovala za roztomilé a příjemné. Nebyl pro něho problém pronajmout si na horách chatu a pozvat mě tam na víkend. Když jsem otevřela dveře chaty, byla tam spousta růží a připravená luxusní večeře a svíčky. A pochopitelně nechyběl ani krb. Vypadalo to nádherně, ale nemůžu bohužel říci, že je to něco, o čem bych vždycky snila.
Samé svíčky a růže
Na mé narozeniny třeba zase udělal po bytě cestičku od dveří do koupelny vyznačenou po obou stranách malými svíčkami. A v koupelně byla připravená teplá lázeň pro dva a šampaňské. A toto na mě čekalo hned po návratu ze zaměstnání. Možná si teď řeknete, že je to milé. Ale věřte, že takto aktivní partner dokáže být kolikrát svými nápady i otravný. Člověk nikdy neví, co „milého“ ho doma čeká, co „romantického“ bude muset zažívat na společné dovolené a nad jakým jídlem ve tvaru srdíček se bude muset nuceně usmívat.
Ke štěstí nepotřebuji cestičku z růžíFoto: shutterstock.com
Zkoušela jsem svému drahému již na začátku vztahu vše naznačit a dát najevo, že mně stačí jen obyčejná láska. Na velká gesta si skutečně nepotrpím. On mi ale vždy odpověděl, že ho to baví a že jsem tak úžasná, že si to zasloužím.
Rozbrečel se
A zhruba před měsícem jsem mu řekla už poněkud drsnějším tónem, že mi jeho romantická duše vadí. „Nejsem žádný romantik a takovéto kraviny mi už docela pijí krev,“ pronesla jsem tehdy v rozčilení. On to ale očividně nezvládl. Odešel do pokoje a v jeho očích jsem dokonce zahlédla slzy. Po chvíli přemýšlení jsem šla za ním a snažila se mu vše rozumně vysvětlit. „Miluji tě, baví mě s tebou strávený čas, jsi úžasný milenec. Ale tak velká gesta pro mě vážně nejsou,“ vysvětlovala jsem svému příteli.
Řekl, že se pokusí romantično omezit. A výsledek? Nulový. Prostě zase občas přicházím domů a čeká mě tam třeba dort ve tvaru srdíčka anebo můj noční stolek posetý kvítím růží. Nebaví mě to, ale nemám už odvahu mu to znovu vysvětlovat. Nerada bych ho totiž viděla znovu brečet. Tak se ptám, co s tím?
Slovo psychologa
Podle psychologa Vojtěcha Bendy je ve vztahu vždy nejnutnější komunikace a snažit se veškeré problémy si vyříkat. „Slušnou, milou formou mu znovu a znovu opakujte, že vám jeho nápady nejsou příjemné. Pokud začne brečet, měla byste být tvrdá a stát si za svým. Můžete se třeba dohodnout, že vám nachystá romantický večer jednou za měsíc nebo za dva. Zkrátka vymyslete nějaký kompromis,“ říká psycholog.
Líbil by se vám podobně romantický partner? A co byste paní Janě poradila vy? Pište Janě i nám na info@prozeny.cz!
