Článek
Vysoké venkovní teploty mohou organismus nepříjemně zatěžovat a nadměrně vyčerpávat. Již při jarních výletech, sportování nebo práci na zahradě se proto vyplatí opatrnost. Vyčerpání z tepla vede totiž k přehřátí organismu, kdy dochází k selhání termoregulačního centra v mozku.
Jak se projevuje přehřátí organismu
Jak se přehřátí organismu projeví? „Přestanete se potit a tělo se tak nemůže ochlazovat odpařováním potu. Tento stav nepřichází náhle, rozvíjí se většinou postupně. Hlavními příznaky jsou vyčerpanost, bolesti hlavy, zrychlené dýchání, nevolnost, křeče v břiše, zvracení nebo průjem, vysoká horečka, mnohdy nad 40 °C, slabý pulz, nebo dokonce ztráta vědomí,“ popisuje lékař Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny.
Úpal versus úžeh: Příznaky a odlišnosti
Mezi nemoci z přehřátí patří úpal a úžeh, a protože si jsou jejich příznaky podobné, není vždy jednoduché je od sebe rozeznat.
Tip: K rozeznání úžehu a úpalu může dobře posloužit také jednoduchá pomůcka v podobě slovní hříčky: „Slunce žhne, kamna pálí.“
Úžeh vzniká jako důsledek déletrvajícího přímého působení slunce na hlavu a mozek. Projeví se většinou až několik hodin po pobytu na slunci, například večer či v noci. „Dochází k podráždění mozku v důsledku jeho přehřátí, někdy i ke ztuhnutí šíje. Postižený nemůže v poloze vleže zdvihnout hlavu, nevolnost a malátnost ho může trápit i několik dní,“ vysvětluje lékař Milan Prokop.
Při úpalu jde o selhání termoregulačních funkcí v organismu, proto se s ním můžete setkat nejen v horkých letních dnech, ale klidně i uprostřed zimy. Například když déle pobýváte v dusném, nevětraném prostředí nebo místnosti, kde je příliš horko. Dojde k přehřátí těla a velké ztrátě tekutin.
Pokrývka hlavy a dostatek tekutin. Základ pro delší pobyt na slunci. Přímému slunci se v době mezí 12. a 15. hodinou pokud možno vyhýbejteFoto: KieferPix, Shutterstock.com
První pomoc: chladit a sledovat
Nemocemi z přehřátí jsou nejvíce ohroženi senioři a malé děti a také chronicky nemocní, například lidé s astmatem, srdečními chorobami nebo vysokým krevním tlakem. Co dělat, když se u někoho ve vašem okolí nebo u vás samotných objeví varovné příznaky?
„V první řadě je třeba přemístit postiženého do stínu a chladu a zajistit dostatečný příjem tekutin (pokud zvrací, tak po lžičkách). Když se objeví horečka, podejte antipyretikum, a pokud se příznaky nelepší, horečka během 12 hodin neklesne a pacient si stále stěžuje na bolest hlavy, případně ztrácí vědomí, je namístě neprodleně vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje lékař Martin Fabišovský.
Lékař Milan Prokop dodává: „Pomůže také vana napuštěná chladnou vodou, podání analgetik a klid na lůžku.“ Ochlazovat je třeba vždy postupně a ne ledovou vodou!
Jak se bránit přehřátí organismu
- Mezi nejdůležitější opatření patří dostatečný pitný režim. Dodávejte tělu tekutiny častěji a po menších dávkách, je to vhodnější než jednou za dvě hodiny zhltnout půllitr vody nebo limonády.
- Když venku pálí slunce a panují vysoké teploty, zvažte plánované venkovní aktivity s ohledem na svůj zdravotní stav a vyvarujte se pobývání na slunci mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou paprsky nejintenzivnější.
- Noste volné, světlé a prodyšné oblečení, které nebrání odpařování potu, nepodceňujte pokrývku hlavy a omezte fyzickou zátěž.
- Ke správné termoregulační funkci organismu přispěje i výběr potravin. V horkých dnech jezte více ovoce a zeleniny, ideálně bohaté na vodu (melouny, okurky, citrusy), chladivý efekt mají také zakysané mléčné výrobky.
