Hlavní obsah

Toaleta - je zbytečné se stydět

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Toaleta není místností nižší kategorie.

26. 8. 2008

Patří ke standardnímu zařízení bytu, přesto se k ní chováme nestandardně. Toaleta zpravidla bývá považována za místnost nižší kategorie, kde se na zařizování a design příliš nedbá. Ale proč?

Článek

Odpověď, že na toaletě není co zařizovat, je špatná. V mnoha domácnostech se mění v jakousi druhou pomocnou koupelnu, proto zde nechybí aspoň malé umývadlo, zrcadlo, skříňky. Patří sem i bidet, a v domácnostech, kde převažují muži, nelze zapomínat ani na pisoár. A naskládat tolik zařizovacích předmětů na omezený prostor už vyžaduje trochu přemýšlení, nápadů a také jednotný vzhled.

Pověste ji na zeď!

Současné trendy jednoznačně preferují toalety závěsné. Důvodů je několik - kromě vzhledu i ty praktické - jednodušší úklid kolem, a také možnost nastavit si toaletu do libovolné výšky. Při vytírání se dostaneme hadrem až ke zdi, prach se neusazuje na noze toalety a chybí tady i šrouby, kterými jsou stojící mísy upevněny. Na těch se nejen usazovaly nečistoty, ale navíc po nějaké době korodovaly.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Závěsná záchodová mísa

Možnost zavěsit toaletu do libovolné výšky ocení nejen ti, kteří příliš narostli, ale i lidé s tělesným a pohybovým omezením. Pro ně je vhodnější vyšší výška - kolem 50 centimetrů, což je o deset více, než bývá standard u stojící toalety. Lépe se jim tak bude vstávat. Obavy z toho, že by se toaleta utrhla, jsou zbytečné. Výrobci uvádějí jejich nosnost 450 kilogramů, ovšem prý vydrží až dvojnásobnou zátěž.

K osazení závěsných záchodů včetně nádržek jsou určeny speciální konstrukce. Existuje několik typů, které se od sebe liší podle toho, zda toaletu umisťujete do novostavby, či dodatečně při rekonstrukci. Speciální kategorií je systém určený pro panelové byty.

Cena systému se pohybuje kolem pěti tisíc korun, na stejnou částku nás potom vyjde i toaleta.

Nádržka mizí ve zdi

Závěsné toalety se liší od těch stojacích ještě v jednom - doplňuje je vestavěná nádržka. I toto řešení má nejen estetickou, ale opět i praktickou funkci. Složitější a dražší instalace se ovšem vyplatí - a to nejen svým vzhledem. Zabudovaná nádržka není tolik hlučná jako volně stojící, proto při noční návštěvě toalety nebudeme budit ostatní členy domácnosti.

Nádržka také nezabírá v prostoru žádné místo. Na zdi z ní vidíme pouze splachovací tlačítko. To je dostatečně veliké, stejně jako otvor pod ním, aby se tudy dala provádět údržba i drobné opravy. Všechna tato tlačítka patří do kategorie úsporných. Zatímco u starších toalet se spotřebovalo na jedno spláchnutí deset litrů vody, v současnosti můžete volit mezi třemi nebo šesti. I když mnozí tvrdí opak, i takové množství vody stačí k tomu, abychom udrželi toaletu čistou a vodoměr celkem v klidu.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Klasický záchod

Vybírat si přitom můžeme ze dvou typů šetřivých tlačítek - buď dvojitá, nebo takzvaná stop tlačítka. V prvním případě se jedním ovládáním, většinou s vyobrazenými dvěma kapkami, spouští šest litrů vody a druhým pouhé tři litry. U stop tlačítek prvním stlačením vodu pouštíme, druhým zmáčknutím ji zastavujeme. První typy jsou přitom rozšířenější.

Splachovací tlačítka se vyrábějí v několika provedeních a odstínech a zaplatíte za ně kolem tisícikoruny.

Klasika se drží při zemi

Pokud přece jen raději dáme přednost klasice, tedy stojací toaletě, většinou se rozhodneme pro takzvaný kombík, tedy správně řečeno kombinační stojící klozet. Kombinační proto, že je jeho součástí pevně přišroubovaná keramická nádržka. Tyto typy jsou ideální do panelových bytů - výška celého kompletu totiž nepřesahuje 90 centimetrů, proto nebrání v otevírání dvířek k instalační šachtě. A proč je volí i majitelé „nepanelákových" bytů? Kvůli ceně - ta se za celý komplet pohybuje kolem dvou tisíc korun.

Prakticky na ústupu už jsou stojící záchodové mísy doplněné plastovými nádržkami na vodu, které jsou připevněné na zdi u stropu.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Pohodlí i pro vaše děti

Má-li být tato exkurze do světa záchodů kompletní, je třeba vysvětlit i rozdíl mezi takzvaným šplouchákem či zrcadlem. O co jde? Tak se totiž hovorově označují záchodové mísy podle toho, jak vypadají uvnitř. Mnohem běžnější a praktičtější je hluboké splachování neboli šplouchák. Takových záchodů se u nás prodá devět z deseti. U těchto typů vše padá přímo do vody, čímž se minimalizuje znečištění mísy, ale i zápach. Naopak u plochého splachování, tedy zrcadla, vše zůstává na plošce. Toho se využívá například v nemocnicích, kde je třeba optická kontrola stolice. Výkaly pak odcházejí do odpadu až po spláchnutí.

Při nákupu nové mísy nás také mohou zaskočit dotazy, zda chceme odpad vodorovný, šikmý nebo svislý. To však platí pouze pro klozety stojící, nikoli závěsné. Ale i u dražších závěsných mís lze najít takzvaný zkrácený multiodpad, který umožní instalaci vodorovnou i svislou.

Pohodlí nade vše

Nedílnou součástí toalet jsou také sedátka. Pokud si nebudeme kupovat zrovna ty nejlevnější toalety, bývá záchodové prkénko už součástí. Kvůli jednoduchému úklidu a maximální hygieně bychom si měli ověřit, zda je sedátko snímatelné. Právě kolem uchycovacích šroubů se totiž nejvíce usazuje a nejhůře odstraňuje špína. U snímatelných prkének je potom jednoduše sundáme, osprchujeme a vrátíme zpět.

V posledních zhruba pěti letech přišly firmy se sedátky doplněnými takzvanou zpomalovací brzdou. Pokud budeme chtít poklop či sedátko dát dolů, už nezaduní po celém bytě rána. Stačí jeden dotek a sedátko pomalu „sjede" dolů.

Je libo trochu přírody?

Záchodové sedátko se však dá považovat i za doplněk, který můžeme barevně i materiálově sladit s ostatním zařízením v místnosti.

Ovšem sáhnout potom musíme po jiných výrobcích, než jsou bílá prkýnka z termoplastu za zhruba 200 korun. Příliš totiž nevydrží, při velkém zatížení po čase prasknou, poškrábají se a zažloutnou.

Více parády už nadělají sedátka duroplastová za přibližně tisícikorunu. Mnohem lépe odolávají nečistotám a škrábancům, ale také jsou mnohem pohodlnější. Na výběr máme spousty barevných odstínů, ale také více či méně zdařilé obrázky a motivy - od rybiček a jiných zvířat přes mušle až po ostnatý drát či žiletky.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Možný design záchoda

Mezi nejdražší, ale také velice módní patří sedátka dřevěná. Podobně jako u všech výrobků ze dřeva tady je důležité ošetření. Lak by neměl být nikde poškozen, jinak by se do dřeva brzy dostala vlhkost a sedátko by dosloužilo. Konkurenci dřevu dělají sedátka vyrobená z MDF desek. Jde o dřevo slisované pod tlakem a opatřené laminátovou vrstvou. Proto tato sedátka mnohem lépe odolávají vodě než klasická dřevěná. Vyrábějí se jak v provedení imitace dřeva, tak si můžeme koupit ručně malovaná. Jejich cena se pak pohybuje zhruba od 1000 korun výše. Ti, kdo chtějí i při posezení na toaletě určitý komfort, se mohou poohlédnout po sedátkách z koženky vyplněné molitanem. Takové sedátko je nejen měkčí, ale i teplejší než ta ostatní. Jejich údržba se doporučuje úplně stejná jako u jiných materiálů a neublíží jim ani dezinfekční čisticí prostředky.

Do zcela jiné cenové, ale i funkční skupiny se řadí záchodová sedátka vybavená sprškou, případně fénem na osušení nebo i odtahem zápachu. Jejich cena se ale pohybuje od deseti tisíc korun výše, podle „vybavení". Na boku sedátka je instalováno ovládací zařízení. Pomocí něho se v případě potřeby vysune sprška a spouští voda či fén. Po použití se opět zasune.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.