Hlavní obsah

Už jdeš zase pozdě!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Dochvilnost je v obchodních vztazích velmi důležitá

Chodíte na schůzky zásadně pozdě a myslíte si, že je to roztomilé? Pak vás musíme vyvést z omylu. Není to roztomilé. Je to hloupé a někdy i poněkud bezohledné. Nedochvilnost je stejně „out" jako třeba natáčky. K moderní ženě nepatří.

Článek

Na přesnost si nejvíce potrpí lidé ve středním věku. Osmdesát procent z nich tvrdí, že na schůzky chodí vždy na minutu přesně. Zřejmě jsou vycvičeni profesní praxí, v níž má čas skutečně cenu peněz. A nejen to.

Dochvilnost je nutná ctnost

„Vážená slečno, dochvilnost je základním pravidlem a podmínkou businessu,"  řekl začínající asistentce šéf. A to bylo naposledy, co přišla pozdě. Manažeři a všichni lidé, kteří mají co do činění s klienty, dobře vědí, že dochvilnost je pro první dojem při setkání s obchodními partnery téměř klíčová.

Kam pozdě nesmíme

Pro ženy i muže platí zásada, že na schůzku s výše postaveným člověkem přicházíme včas. Není prostě možné přijít pozdě na audienci k prezidentovi, to raději budeme hodinu předem přešlapovat na hradním nádvoří!

Pozdě nechodíme ani na zkoušky a přijímací pohovory. Musí-li na nás examinátor či personalista čekat, neúspěch máme téměř zaručen.

Také na schůzky s rodiči choďme včas, protože jinak jim dáváme najevo neúctu. Rodiče to může mrzet, i když to najevo nedají. „Jaké jsme si je vychovali, takové je máme," povzdechnou si smutně.

Pozdě ale nechodíme ani na schůzky s přáteli, kteří nás nijak sankcionovat nemohou. Právě v tom se ukáže naše úcta k lidem. Chodíme-li včas do školy nebo do práce, protože se bojíme průšvihu, je trapné, nedokážeme-li přijít včas tam, kde trest nehrozí.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Příchodem včas dáváte najevo úctu

Nedochvilnost je zlozvyk

U žen můžeme být někdy méně přísní. Záleží na tom, na jakou schůzku se chystají. Pokud se mají setkat s kamarádkou, zpoždění není na místě. Schůzka s mužem je trochu jiná záležitost. Až 70 procent žen se domnívá, že je lepší přijít na rande o něco později, protože by jim bylo trapně, kdyby byly na místě schůzky dříve než muž. Mají pravdu. Pět minut ale bohatě stačí. Je to vlastně test. Jedná-li se o jednu z počátečních schůzek a partner tam nebude pět minut po celé, mějte se na pozoru. Něco s ním nemusí být v pořádku. Nedochvilnost totiž není časová zaneprázdněnost, nýbrž vlastnost. Může svědčit o sebestřednosti a špatných organizačních schopnostech.

„Nedochvilnost je zlozvyk, se kterým okamžitě něco dělejte, rozhodně dříve, než si ho všimne zaměstnavatel. Kradete čas jemu a lidem, kteří na vás budou muset čekat. S nedochvilností ruku v ruce chodí většinou neplnění úkolů včas. Víte, že si koledujete o neúspěch vlastně v jakékoli profesi?" nešetří kritikou opozdilců psycholog Leoš Moravec.

Mobil budiž pochválen

Dnes to máme snazší díky mobilům. Ale zavolat, že se zdržíme, musíme včas, rozhodně dříve, než partner bude přešlapovat v mraze či dešti na smluveném místě.

A kdy se dá mluvit o tom, že máme zpoždění? Britští vědci dospěli k závěru, že pozdě je po 10 minutách a 17 vteřinách. Jedná se o průměrnou dobu, kdy lidé začnou pociťovat nutnost omluvit se a dát vědět, že na schůzku přijdou později. Ale to už může být opravdu pozdě.

ynezorPumanzeSaNyknalC