Hlavní obsah

Veronika Žilková: Dospívání dětí? Horor!

Foto: Mona Martinů

Trable s dospívajícími dětmi zná každý rodičFoto: Mona Martinů

Reklama

Když jsem byla náctiletá, a slýchala „výchovnou buzeraci" od svých rodičů, říkala jsem si: Tak tohle si musím zapamatovat, abych se jednou ke svým dětem v pubertě chovala úplně jinak!

Článek

Na druhé straně, kdo z nás v pubertě rodičům alespoň jednou nezalhal? Kdo se jako mladistvý nenapil, nesvezl bez papírů a helmy na motorce? Kdo z nás vždycky strávil noc tam, kde slíbil rodičům, že doopravdy bude? Kdo nemachroval před druhým pohlavím a celým světem víc, než se má?

Nepřipomíná vám tenhle rozhovor něco?

Sobota večer, puberťák je doma.

Bum prásk dveřma.

No to nemyslíš vážně! Ty dveře mají kliku.

Bum prásk podruhé.

Kam jdeš? S kým jdeš? Kdy přijdeš?

Nechte mě být! Vy jste otřesní! Není mi pět!

Bum prásk potřetí.

Sněz to!

Nesním, ztloustnu po tom, a budu vypadat jako ty.

Chceš pár facek?! A neber si to krátké tričko, nastydnou ti ledviny.

Nerozumíš módě, jsi fakt trapná!

Nechoď tam, je to nebezpečný.

Všichni tam smí, jen já ne!!!

Měj aspoň zapnutý mobil, ať o tobě víme! Posloucháš mě vůbec?

Vítejte v rodině, kde se vyskytuje dospívající ve věku 10–18 let. Začínají vám mizet lepší kousky prádla a nacházíte je poničené a kopnuté pod jejich postelí. Váš nejlepší svetr je propálený a zašitý na dně skříně, mizí ukrytý rum na vánoční cukroví...

Do jejich 15 let je prosíte, aby vůbec zašli do koupelny a od patnácti zas škemráte, aby vás tam vůbec někdy pustili.

Po nocích vás straší noční můry jako piercing, drogy, tetování, alkohol... Snad jen ty cigarety vás nechají jakžtak spát.

Dospívající mají problém přijmout sami sebe, proto mlátěj dveřma. Mají problém srovnat si realitu s vyhlašovanými ideály, a proto jsou vůči nám dospělým tak kritičtí.

Jedna z mých dcer se těšila, až bude mít konečně osmnáctiny a já jí ráno zaklepu na dveře se snídani, že ona konečně svobodně a dospěle zařve: „Vypadni i s tím tvým chlebem s máslem. Já si ke snídani dám vodku a cigarety! A už se mě nikdy neptej: Kam jdeš?, protože ti odpovím: A co je ti do toho?! Já jsem ode dneška dospělá!!! Dospěláááááááá!!!!"

Celé dospívání připravovala svou revoltu, a když ty osmnáctiny přišly doopravdy, brečela dojetím a chtěla dort se svíčkama a pusu od celé rodiny.

Synka jsem potkala, jak v patnácti jede s partou bez dovolení mým autem, zatímco já se v protisměru vracela z práce autobusem. Vyrostl, udělal si řidičák a dnes se spořádaně živí jako řidič.

Pokud dospívající přežijí svou pubertu, vyrostou víceméně ze všech slušní lidé a časem z nich budou i zodpovědní důchodci :)

Ale to „pokud" je to, co nám nedá v klidu spát. Vydržte, nejste v tom sami!!!

A vzpomeňte si občas na „kecy" svých rodičů i na to, že říkali „Počkej, oni ti to jednou tvoje děti vrátí!" No a zase měli pravdu, už je to tady.

Hezký den.

Reklama

Načítám