Hlavní obsah

Veronika Žilková: Láska? Jen čistá chemie!

Foto: Mona Martinů

Proč se i psi trápí pro lásku?

15. 10. 2012

Woody Allen řekl: „Kdo miluje, trpí; aby se zabránilo utrpení, tak člověk nesmí milovat. Pak ovšem trpí tím, že nikoho nemiluje. Proto, kdo miluje, trpí, a kdo nemiluje, trpí taky."

Článek

Hárá nám fena a před domem leží pět psů, kteří čekají na svoji příležitost. Jsou žízniví a hladoví. Jsou zamilovaní a trpí. Proč jich je pět, nevím... Že by zrovna tento počet utekl svým páníčkům? Nebo všech pět se náhodou zamilovalo právě do téhle jezevčice?

Co se jim asi honí jejich psí hlavou? Chtějí splnit své rozmnožovací poslání? Nebo je víc než dotyčná zajímá vítězství nad ostatními čekateli? Že by je snad přivolala příroda v nich samých, a oni vlastně neví, proč tady číhají? A že se jen v nich rozblikal nějaký chemický alarm a žene je sem? Že by láska? Nevím.

Jak to máme my lidi? Co nás k sobě vábí? Proč chlapci ve třídě nadbíhají spolužačkám? Proč se perou o jednu, a ostatních si nevšímají? Proč pak sedí doma zoufale u večeře, a místo řízku by raději vartovali u domu dotyčné?

Proč vůbec toužíme po lásce ? Stojí to vůbec za to?

Kdyby ti chlapci tušili, že až tu favoritku urvou a ožení se s ní, tak jim za pár let zevšední. Kdyby to tušili, tak by ten řízek večeřeli s chutí. Myslím, že kdyby bylo možné předat svým potomkům informaci o tom, kolik je s milovaným partnerem čeká hádek a kolik bezesných nocí, kdy z lásky počatý potomek nebere mobil, a už měl být dávno doma, tak by lidstvo vyhynulo. Nikdo rozumný by do toho nešel.

Naštěstí chytrá příroda nám nedovolí zastrašit další generace. Naopak, láskou jim zatemní mozek. Láskou, která sice způsobuje muka, ale díky ní nejsme na seznamu ohrožených druhů.

A přitom tento básníky opěvovaný cit je pouhou chemickou reakcí. Jedna sloučenina potká druhou sloučeninu, to setkání vyvolá reakci. Ta chemická reakce je tak příjemná, že obě sloučeniny touží znovu zreagovat. Proto reagují a reagují, a pak jednoho dne už ty reakce nejsou tak bouřlivé, a tak začne jedna sloučenina pokukovat po nějaké nové sloučenině, a tak to jde dokola. Někdy to reagování přinese následky v podobě potomka a začnou ty bezesné noci.

Ať nás k lásce – k chemii věčnosti – a čekání před domem žene jakákoli motivace, tak to stojí i za to trápení i za následné prozření.

A kdo říká, že zrovna on to má jinak, tak lže nebo na tu svoji sloučeninu teprve čeká.

Přeju všem hezký den a hodně „chemických reakcí".

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek