Hlavní obsah

Veronika Žilková: Podzim v naší zahrádce

Foto: Mona Martinů

Jak se na podzim staráte o vaši zahrádku?

22. 10. 2012

Nebojte, nechci dnes s vámi probírat sexuální život zralých žen, které prožívají podzim svého života, ač „zahrádka“ je básnický termín pro ženský klín...

Článek

Dnešní téma je podzim – jako roční období – v naší zahrádce – jako v kusu půdy, který leckdo vlastníte a máte s ní víc společného, než si myslíte.

Slunečná sobota je ideální čas, kdy se dá jedním slůvkem celé rodině otrávit nálada. Slůvkem: brigáda! Vzbudila jsem manžela, děti malé i velké a zavelela k útoku: „Je podzim! Krásné počasí! Všichni na zahradůůůůůůů!!!“

Seznam potřebných podzimních prací je na vaší i naší zahradě stejný. Otrhat jablka, ořezat suché větve, ostříhat odkvetlé květiny, prořezat keře, vytrhat plevel, uříznout přečuhující živý plot…

Slyšíte zvuk těch demoličních činností? „Otrhat, ořezat, ostříhat, prořezat, vytrhat, uříznout...“ Jako z hororu! U hodně větví jsem včas nedoběhla na kontrolu a synové v devastační náladě uřízli celý keř až u země. Manžel místo plevele ostříhal růži z Jericha, která už neobrazí. A dcera? Ta se rozhodla jablka místo trhání setřást. Je to přece rychlejší! Místo jablek k dlouhodobému uložení na zimu do sklepa vyrobila čerstvé natlučené padanky k rychlé spotřebě...

S nadsázkou přeháním, ale skoro to tak bylo…

Večer jsme naložili a zaplatili plný kontejner bioodpadu a příjemně unavení zasedli k večeři. Nejmenší dítě začal trápit smysl práce na zahradě, která stejně končí „zelení na smetišti“.

  • Mami, proč jsi chtěla ty stromy ořezat?
  • Aby to bylo hezký.
  • Hezký to bylo i zarostlý.
  • Tak… abychom nezarostli úplně.
  • A proč jsi to teda sázela, když to nechceš nechat zarůst úplně?
  • To člověk dopředu neodhadne, kam se co rozroste, co vydrží a co uschne... To máš jako s lidmi... Taky dopředu nevíš, co jim půjde nebo co je zadusí.
  • Aha, chápu, to je jako když sedím vedle Evy. Roztahuje se přes obě lavice. Musím do ní strčit, abych měla místo a mohla psát.
  • No výborně… tak nějak je to i se zahradou a už jez.
  • Mami, a proč jsme vyřezávali starý větve?
  • Aby udělaly místo novým mladým větvím. To je u lidí taky stejné. Někdo starý umře a tím udělá místo svým potomkům.
  • A proč jsem musela trhat ty blbý jablka?
  • Abys měla vitaminy, abys i ty vyrostla a jednou mohla, jako ta jabloň, mít plody.
  • A mami, a proč ty jabka radši nekoupíš?

No a bylo po výchově příkladem. Všichni se smáli mému „trapnému“ filosofování a já se šťastně dívala, jak ta moje lidská zahrádka, když se jí věnujete, zaléváte a občas přistřihnete, pěkně roste.

Ten pocit znáte, ale ve spěchu všedních dní nemáme čas si ho uvědomit.

Hezký podzim a zdar brigádám!

Jerzy Kosinski: „Zahrada potřebuje hodně péče. Když má člověk zahradu rád, nehledí na námahu a umí čekat, až nastane to správné období, zaručeně ji uvidí v plném květu. Ale není jen jaro a léto. Někdy je i podzim a zima. Ale po nich zase přijde... jaro a léto. Pokud kořeny nejsou poškozené, je všechno v pořádku a dobře to dopadne. Mnozí z nás zapomínají, že příroda a společnost mají stejný základ a pak ztrácí naději.“

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek