Víte, s kým spíte?

Alergie na roztoče je hned po alergii na pyly druhou nejčastější. Přitom dokonale uklizený a čistý byt je pro takto postižené lidi zásadní podmínkou pro život. Ale ani ti „zdraví" by problém neměli podceňovat. Přemíra roztočů nesvědčí nikomu - jejich výkaly jsou tak výraznými alergeny, že mohou onemocnění snadno vyvolat prakticky u všech lidí. Víme ale, jak se jich zbavíme?

Bitvu s roztoči nemůžeme nikdy vyhrát, pokud je relativní vlhkost vzduchu v místnostech vyšší než 50 procent.

Nesprávné jsou tak obavy, že suchý vzduch vysušuje sliznice a škodí. Je dokázáno, že čistý a zároveň suchý vzduch sám o sobě sliznice dráždit nemůže - to dokážou teprve až nečistoty v ovzduší. Přesto mnozí této „pravdě" uvěřili a začali ve velkém používat zvlhčovače vzduchu, což přineslo paradoxně mnoho problémů. Roztoči totiž vlhko milují a maximálně se množí. Potřebují k tomu sice potravu, ale té mají stále dost, neboť se živí našimi odumřelými kožními buňkami, které za sebou necháváme téměř všude.

Udržení nižší vlhkosti vzduchu je proto zásadní pro boj s roztoči. Je třeba dostatečně větrat za suchého počasí, nesušit prádlo v obytných místnostech. V ložnici raději nepěstujeme ani moc květin, určitě sem nepatří akvárium!

Komu se zdá, že už tyto rady někde slyšel, má pravdu. Jsou stejné jako ty, jak předcházet vzniku nebezpečných plísní. Tam, kde tato opatření nestačí, pomohou sušičky vzduchu. Na rozdíl od praček vzduchu, jež nemohou mikroskopické úlomky roztočích výkalů zachytit, opravdu fungují.

Zajímavý způsob použití vysoušečů je následující: v ložnici přes den, kdy se v ní nepohybujeme, vysušíme vzduch až na velmi nízkých 25 procent, což je jinak hodnota pro dýchání nepříjemná. Večer přístroj vypneme a vyvětráme.

Stávající roztoče tento způsob nezabije - na to máme jiné metody, ale nebudou se množit. Tento postup, který lze používat v noci kupříkladu v obýváku, snižuje i nutnost denního stírání prachu a týdenního praní lůžkovin.

Pokud chceme na roztoče zaútočit opravdu účinně, měli bychom začít v posteli. Ta je pro ně rájem - mají tady vlhko, teplo a stálý přísun potravy. Při každém pohybu na lůžku pak vyletí do vzduchu neviditelný oblak jejich zbytků. Roztoče spolehlivě zahubí praní nad 60 stupňů, které zároveň vypláchne i jejich výkaly. Ty mohou bohužel i po smrti roztočů jinak přetrvávat velmi dlouho, proto není postříkání pohovky sprejem proti roztočům moc efektivním řešením.

Ještě dokonalejšího výsledku dosáhneme, pokud do vody přidáme několik kapek eukalyptového oleje. Povlečení a prostěradla pereme alespoň jednou týdně, peřiny a polštáře jednou za 14 dní. Musí však rychle a dokonale proschnout nebo vlhkostí roztoče znovu přivábí.

Alternativním řešením je to, co naše babičky dělaly běžně - větrání peřin na slunci. Stejně tak i na mrazu. Než je dáte zpět, důkladně je vyklepte.

Náročnější na údržbu bývá matrace - koupíme-li si novou, roztoči ji spolehlivě osídlí za několik měsíců. Řešením je antialergický povlak, který však nesmí mít póry větší než jeden mikron - velikost roztočů zde není rozhodující, opět jde i o jejich výkaly. Podobné povlaky existují i na pokrývky a polštáře, nejedná se však o nikterak levnou záležitost.

Další možností je pořídit si matraci, ze které lze odejmout a vyprat obal i vyčistit vnitřní molitan. Samozřejmostí je denní větrání postele - stlát hned po ránu a uzavřít vlhko pěkně pod peřinou je to nejhorší, co můžeme udělat.

Dobrou službu prokáže také elektrická vyhřívací dečka: zahřeje nás, zatímco ložnice nemusí být přetopená, a zároveň účinně bojuje proti vlhkosti v lůžku, ve kterém se proto roztočům daří o poznání méně.

Roztoči se drží také v nanošeném prádle, které jim poskytuje dostatek potravy - proto v ložnici skladujte pouze prádlo vyprané.

Základní doporučení při alergiích zní, přesněji řečeno znělo: zbavit se koberců, různých dekorací, záclon či závěsů. To sice funguje, ale pouze v případě, že podlahu několikrát týdně, nejlépe však denně setřeme. Nemáme-li na to čas, roztoči a prach se na tvrdých podlahách víří mnohem snáz než na koberci. Ten funguje naopak jako lapač - ale problém je s jeho vyčištěním. Jen málo vysavačů, jež se tváří jako vhodné pro alergiky, opravdu nevíří alergeny do vzduchu. Řídit se můžete opět velikostí jeden mikron, který vysavač musí být schopen zachytit. Jinak se nám dostane do ovzduší až třikrát více alergenů než před vysáváním. A pozor na to - všechny roztoče nevysajeme nikdy, jejich ostnatá těla vězí v koberci zatraceně pevně.

Záclony a závěsy snadno vypereme, problém ale nastává s čalouněným nábytkem. Nejlepší je mít ratanový či proutěný s odnímatelnými a pratelnými potahy. Čalounění je také možné obalit antialergickým povlakem.

Opatření proti roztočům je třeba zvlášť důkladně provádět v pokojích alergických dětí. Neznamená to však, že jim musíme sebrat i poslední plyšovou hračku, kde se roztoči tak rádi drží. Stačí ji vložit na několik hodin do mrazáku a hned poté vyprat - medvídek to vydrží, roztoči a jejich alergeny nikoli.

Tak ať nad roztoči vyhrajete!