Hlavní obsah

Všechny naše první dámy: Která byla směšná, nenáviděná a nejvíc milovaná?

Foto: ČTK, Profimedia.cz

Už brzy budeme znát jméno nového prezidenta České republiky – a také první dámy. Ve hře je jak současná Ivana Zemanová, tak třeba i scénografka a kostýmní výtvarnice Michaela Horáčková Hořejší nebo knihovnice Eva Drahošová. Jaké byly naše první dámy v minulosti?

Článek

Američanka, „milostivá paní“, novinářka, která o pozornost nestála, nebo herečka. Důvodů, proč si připomínat naše první dámy, je několik. Kromě toho, že již brzy na Hradě usedne (staro)nová první dáma, tak v říjnu oslavíme sté výročí vzniku samostatného Československa. A tím pádem i stoleté výročí od nástupu první dámy do funkce.

O svoji roli příliš nestály

První byla Američanka Charlotta Garrigue Masaryková (1850–1923). Za války byl její manžel v exilu a ona s dětmi čelila pronásledování rakousko-uherských úřadů. Když se pak stal Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) v roce 1918 prezidentem, nebyla na tom zdravotně po psychické stránce příliš dobře, a tak se držela v ústraní a většinu povinností první dámy zastávala nejstarší dcera Alice (1879–1966). První dáma zemřela v roce 1923, ale ještě předtím jí manžel stihl vzdát hold, že nebýt jí, která mu byla celoživotně oporou, nic by nedokázal.

Foto: Wikipedia.org

Společně se svým mužem bojovala i za rovnoprávnost mužů a žen. Proto si nechala své rodné příjmení a přidala to manželovo, stejně jako on si vzal to její

Nebyla ale jediná, která o tuto roli příliš nestála, případně nevěděla, jak si s ní poradit. Dále od veřejného dění se chtěla držet i Marta Gottwaldová (1899–1953), která se s rolí první dámy nedokázala nikdy pořádně sžít. Nechávala se oslovovat „milostivá paní“, což pracovníci Hradu brali s posměchem, a marně se po celou dobu snažila vyrovnat své předchůdkyni, elegantní a oblíbené Haně Benešové (1885–1974).

Foto: ČTK

Marta Gottwaldová byla stejně jako Klement Gottwald nemanželské dítě. Paradoxně i jejich dcera Marta se narodila po krátké známosti, kdy Marta s Klementem ještě nebyli svoji. Dcerku pak dlouho vychovávala jen matka, otec s nimi začal žít, až když malé byly čtyři

Po místě na výsluní netoužila ani Božena Novotná (1910–1980), která vnímala svoji novou roli možná spíše za trest. Byla totiž od dětství velmi samotářská a raději se držela zpátky. Nicméně vždy stála po boku svého manžela Antonína Novotného (1904–1975) a byla mu oporou.

Foto: ČTK

Manžel se politicky angažoval, za války byl dokonce v koncentračním táboře, a tak byla Božena Novotná, podobně jako Marta Gottwaldová či Marie Zápotocká, někdy na všechno sama

To Viera Husáková (1923–1977) se s Gustávem Husákem (1913–1991) ani nepřestěhovala do Prahy. Zůstala v Bratislavě, kde dále pracovala v časopise Nové slovo. Na veřejnosti po boku manžela se ukazovala pouze tehdy, když to vyžadovala etiketa.

Foto: ČTK

Když byla Viera Husáková v roce 1977 v lázních Bardějov, upadla a zlomila si ruku. Místo aby ji odvezli do nejbližší nemocnice, převáželi ji vrtulníkem do Bratislavy. Při přistání však byla mlha, pilot ztratil orientaci, havaroval a první dáma zahynula

Výsadní postavení 

Ne všechny naše první dámy ke své roli přistupovaly takto vlažně. Například Irena Svobodová (1901–1980) svého manžela Ludvíka Svobodu (1895–1979) jakožto vojáka doprovázela i na Podkarpatskou Rus a později mu radila také v politických záležitostech. Prý to byla ona, kdo řekl „Ludvíku, musíš!“, když v roce 1968 zvažoval, zda má přijmout nabídku stát se prezidentem.

Foto: ČTK

Irena Svobodová neměla lehký život. Zatímco její muž bojoval proti nacistům v Sovětském svazu, ona byla aktivní v odboji a musela se skrývat. V koncentračních táborech ztratila nejen sedmnáctiletého syna, ale i maminku a dva bratry

Oporou manželovi byla i Hana Benešová. Lidé ji milovali nejen pro to, že byla milá, usměvavá a vždy plná energie, kterou se nebála rozdat, ale také za její nezdolnou péči o manžela Edvarda Beneše (1884–1948). Zatímco vlivem nemoci a událostí chřadl, ona mu byla nablízku až do jeho smrti 3. října 1948, kdy jí zemřel v náruči. Hana Benešová ho přežila o 26 let a nikdy se se ztrátou nesmířila.

Foto: Wikipedia.org

Během první světové války, kdy její manžel odešel do exilu, byla Hana Benešová vyslýchána a vězněna, nikdy ji to však nezlomilo a za svým mužem stála dál. Když se po válce stal ministrem zahraničí, lidé si ji zamilovali pro její příjemnou kultivovanost

Veřejnému životu přišla na chuť i Marie Zápotocká (1890–1981). Je pravda, že ve své roli byla zprvu trochu neohrabaná, než pochopila, že nemá smysl hrát si na někoho jiného a že spíše uspěje, když bude sama sebou. Takže třeba na veřejnosti svého manžela, prezidenta republiky Antonína Zápotockého (1884–1957), oslovovala familiárně „táto“.

Foto: ČTK

Marie Zápotocká byla už od mladých let přesvědčenou komunistkou, podporovala manžela, když byl ve vězení, a za války byla v koncentračním táboře. Přesto v roce 1968 veřejně odsoudila okupaci vojsk Varšavské smlouvy, čímž mnohé překvapila. Antonín Zápotocký byl v té době více než deset let po smrti

Porevoluční ženy na Hradě

To popřevratové první dámy se s pozorností vyrovnaly bez větších potíží. Ačkoliv jsme měli zatím jen tři prezidenty, první dámy byly čtyři. První žena Václava Havla (1936–2011) Olga (1933–1996) totiž během výkonu funkce svého manžela zemřela. Do té doby si ale stihla udělat takové jméno, že bylo známé nejen u nás, ale i ve světě. Manžel na ní mimo jiné obdivoval i to, že ačkoliv pocházela z žižkovské dělnické rodiny, velmi rychle se dokázala sžít s pražskými intelektuály. A jako první dáma byla skutečně noblesní.

Foto: Profimedia.cz

Za Václava Havla se dívka z dělnické rodiny provdala v roce 1964. O tradičně idylické manželství ale asi úplně nešlo – bylo veřejným tajemstvím, že měl její manžel milenky

Necelý rok po smrti první ženy si Václav Havel vzal herečku Dagmar Veškrnovou (1953). Její pozice nebyla jednoduchá a nevyhnula se srovnávání, ačkoliv prezident opakoval, že rozhodně není náhradou za Olgu. Dagmar Havlová si ale nakonec úctu a respekt vydobyla, ostatně nebála se nikdy cokoliv říct a manželovi byla v těžkých chvílích láskyplnou oporou.

Foto: Profimedia.cz

Situace Dagmar Havlové nebyla zpočátku jednoduchá, ale svou roli výborně zvládla

I Livia Klausová (1943) se zhostila své role na jedničku. Nanečisto si to vyzkoušela, už když byl Václav Klaus předsedou vlády a ona jej doprovázela. Měla vždy příjemné vystupování, byla skvěle upravená a reprezentativní a lidé ji jako první dámu měli rádi.

Foto: Profimedia.cz

Livia Klausová je vystudovaná ekonomka, avšak po vstupu muže do politiky se své vlastní kariéry vzdala, aby mu byla oporou. Svoji roli si užívala a manžela vždy skvěle doplňovala nejen při státnických akcích

Současná první dáma Ivana Zemanová (1965) se se svou rolí srovnávala trochu hůř. Zprvu to vypadalo, že toto postavení vedle prezidenta bude zastávat dcera Kateřina (1994), ale po skandálu s fotografiemi z erotické party ustoupila do pozadí, vydala se studovat do zahraničí a Ivana Zemanová převzala svoji roli. A po pěti letech můžeme říct, že i ona se v tom nakonec naučila chodit.

Foto: Profimedia.cz

Než se Miloš Zeman stal prezidentem, žili manželé odloučeně – on na Vysočině, ona v Praze. Kromě nového postavení ji tak čekala i změna v podobě návratu ke společnému životu

Ačkoliv každá první dáma je jedinečná, většinu z nich spojuje jedna věc: byly svému muži oporou, podporovaly ho v těžkých časech, některé manželovi svým způsobem obětovaly život a podřídily se tomu, aby on mohl růst. Často zůstávaly dlouho doma samy s dětmi – třeba proto, že muž byl v exilu anebo ve vězení. Nikdy je to však nezlomilo a už jen proto by měly být navždy zapamatovány.

Kdo bude tou další? Máte tip nebo přání?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama