Hlavní obsah

Žárlivec vs. pan Božský

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Nakonec jsem pana Božského našla

Dobrý den, chci se s vámi podělit o ne dost příjemné zážitky... ale o to hezčí happy end!!

Článek

Rok a půl jsem žila s tím nejhorším žárlivým chlapem! Dělal mi scény před kamarády, na diskotékách, no prostě úplně všude! Scény vypadaly tak, že vzduchem létaly židle, flašky a vše možné, co měl po ruce. A to třeba jen proto, že jsem se roztomile ušklíbla na svého skoro švagra! Když jsem šla jednou za pár měsíců s kamarádkou na kafe, tak mě hned podezříval, kde jsem byla a že doufá, že jsem si to s tím chlapem užila, a nedej bože, abych se nějak o pár minut zpozdila. Opravdu mě psychicky vydeptával a týral. Došlo to tak daleko, že kdyby mamka nevešla do koupelny, tak už bych tento článek nejspíše nepsala...

Kvůli němu jsem se vzdala rodiny a přátel, ve dvaceti se vzdala zábavy, a hlavně jsem musela odejít ze střední, a tak jsem to nedošla k maturitě... Jediné, co jsem mohla, bylo chodit do práce, kde pracují jen ženy, a starat se o něj a o domácnost.

Neustále mi lhal, podváděl mě, chodil s klukama z práce na pivo a vracel se ve tři ráno opilý a bylo mu úplně jedno, že já celá ubrečená ho sháním a mám o něj starost. A on se naopak bezstarostně dobře bavil s holkama... Stále jsem si říkala, že se změní a že vše bude dobré, ale když se jednou vrátil opilý domů a vlepil mi pár facek a ke všemu mi rozbil brýle, tak už jsem opravdu uvažovala o odchodu... Jenže to bych do něj nesměla být tak zamilovaná... Pár týdnů nato měl autonehodu, byl jako spolujezdec a řidičkou byla jeho bývalá přítelkyně, na kterou jsem měla averzi!! Jeli opilí ve tři ráno... Tak si asi umíte představit, co se tam mohlo dít! Pak byl pár dní v nemocnici a jediná já jsem za ním jezdila, a to jsem musela ještě otravovat sestru s přítelem, abych se k němu dostala, jelikož trvalé bydliště měl u matky a přechodné se mnou, tak mi slíbil, že bude marodit u nás doma. Ale pak mi jen zavolal, že celý měsíc a půl nemocenské stráví s matkou a se sestrou. Takže jsem v Praze zůstala sama a ke všemu bez peněz, protože pár dní před tou nehodou jsem mu všechny dala. A až tohle mě přesvědčilo, že ten člověk si mě vůbec neváží a stěží by mě miloval, možná tak chvilku na začátku našeho vztahu...

Ale opravdu jsem od něj odešla, až když jsem našla pana Božského!! Jsme spolu sice teprve necelé tři měsíce, ale oba cítíme, jak kdybychom se znali roky! Už spolu měsíc bydlíme a jsme oba moc spokojení!! Myslela jsem, že už žádnému chlapovi věřit nedokážu, ale svému panu Božskému věřím a on mně taky. Bere moje názory a hlavně mě bere takovou, jaká jsem, což je pro mě hrozně důležité! Samozřejmě že občas mě štve, ale jsou to jen hlouposti... Má rodina a přátelé ho mají moc rádi a jeho rodina a přátelé mě. Takže jsme úplně spokojení! :-) Tak nakonec jsem našla toho nejúžasnějšího chlapa! A přeji všem slečnám, aby měly stejné štěstí a našly ho také!

ynezorPumanzeSaNyknalC