Hlavní obsah

Žárlivý pes? Horší než manželka!

Foto: Thinkstock

Pes vás chce jen pro sebe

Kdyby žárlili jen lidé! Ale žárlí i pejskové, a kdoví, kdo všechno to ještě umí. Já to vidím tak, že u pejsků je velký rozdíl, jestli jste holka nebo kluk a jestli máte pejska nebo fenečku. Můj nejlepší přítel, zlatý retrívr Rosťa, na mne nežárlí. Ale Bessy, jeho předchůdkyně, ta tedy žárlila. Jako pes!

Článek

Rosťa si hlídá jen mé přítelkyně

Mně Rosťa dovolí téměř všechno. Ovšem tak nějak si vždycky hbitě osvojí moji aktuální přítelkyni, a tu si trochu žárlivě hlídá. Já tedy mohu, byť i na mne umí Rosťa výstražně zdvihnout obočí, má-li pocit, že slečně či mladé paní křivdím, popřípadě se nevhodně zadívám na nějakou jinou slečnu či paní. Jako by chtěl říci, že v tomhle věku už by nám jedna mohla stačit. Oběma. A na tu naší jednu si tedy ostatní chlapi nic dovolit nemohou. Na to Rosťa dohlíží.

Bessy? Horší než žárlivá manželka!

To Bessy byla jiný kalibr. Dej jí pánbůh věčnou psí slávu. To říkám teď, když už Bessy pobývá kdesi v psím nebíčku. Jinak jsem si s ní fakt užil. Máte-li nějakého psího skřeta, můžete jej na chvíli výchovně zavřít do kredence, můžete jej pro výstrahu strčit do pračky, trouby či mikrovlnky (nezapínat!) nebo do klece po andulce. Totéž však neuděláte s hezky vzrostlou dogou. Takového psa jsem si měl pořídit na důchod, abych se o něj mohl opírat, popřípadě se na něm popovézt, ale ne v době, kdy si chce mladý muž pod bičem hormonů užívat života plnými doušky. Bessy byla zásadně proti. Považovala mne za svého partnera a chovala se hůř než žárlivá manželka.

Přes den hlídala děti, přes noc mne

Vedl jsem tehdy jeden horský hotel na Šumavě a nikterak se výrazně nebránil společenským i všelikým jiným stykům s půvabnými rekreantkami. Obrovitá doga Bessy byla tak hodná a inteligentní, že přes den hlídala malé děti rekreantů, aby nespadly do blízkého potůčku. Když se dítě přiblížilo k břehu, odstrkala je Bessy jemně svým čumákem zpět na pískoviště.

Bessy byla vůbec svědomitý pes. Když kolem našeho hotelu projížděl závod horských kol, zastavila každého cyklistu, prověřila ho (zřejmě na doping), dala mu přátelsky razítko na tvář oslintaným čumákem a pustila ho dále závodit. Pořadatelé mi logicky přišli sprostě vynadat, a tak dostali od Bessy také razítko.

Foto: Thinkstock

Fenky mohou návštěvnice okrádat o boty

Pobryndané horské společnice

Bessyino hlídací penzum nebylo ukončeno v okamžiku, kdy se děti odbatolily z pískoviště k večeři. To byl jen konec první směny. Od večeře začala Bessy hlídat mě. Jakmile jsem zasedl s nějakou dívenkou k baru, už se na ni dívala s podivně přivřenýma očima. A vymýšlela, jak to té dívence znechutit. Třeba přišla a jakoby náhodou strčila dívce do lokte, když se chtěla napít. To byla schopna i několikrát zopakovat. Snad jedinou horskou nevěstu jsem neměl nepobryndanou. Ty, které pily cinzano, campari či griotku, byly ještě neskutečně ulepené.

Nejhorší chvíle nastala, když jsem si dívku odváděl na pokoj. Nejprve se mé společnici Bessy stavěla do cesty, pak dívku tahala za nohavice u kalhot, za šaty či sukénku. Zcela pravidelně dívence sebrala a schovala botu, někdy obě. Některé dívky tak byly vyzuté a svlečené ještě dříve, než jsme došli na pokoj. To však žárlivku Bessy rozdurdilo ještě více. Bylo zcela nemyslitelné, abych ji nechal v pokoji, ale ani v jejím kotci u hotelu, protože by vyla takovým způsobem, že by celý hotel nezamhouřil oka. Chtě nechtě, musel jsem ji odvádět a zavírat až do strojovny nedaleké čističky odpadních vod, ale i odtud byl slyšet tlumený nářek, který některé citlivější dívky dovedl až k sexuální zdrženlivosti. Marně jsem jim vysvětloval, že Bessy přece není moje manželka, kterou hodlám podvádět.

Nevěsta se závojem

Jednou jsem v čističce Bessy zapomněl zamknout. Dveře si otevřít uměla. A tak uprostřed příprav na tělesné radovánky někdo náhle rozrazil pootevřené okno mého služebního pokoje v přízemí a vpadl za řinčení padající konzole do pokoje. Má společnice zavřískala, ale hbitě rozsvítila lampičku. Bessy seděla u postele a přísně se na nás dívala. Za sebou měla spadlou garnýž a hlavu jí pokrýval závoj ze záclony. Inu – vypadala jako nevěsta. Moje nevěsta. Nevím, jak dlouho jsme si tenkrát s tou dívenkou povídali, ale pamatuji se, že jsme se probudili oblečení a Bessy celkem smířlivě ležela mezi námi. Tentokrát zvítězila na plné čáře.

A co vy? Máte svého zvířecího ochránce a žárlivce? Umíte ho obelstít, když se vám do života motá až přespříliš? Napište mi o tom na info@prozeny.cz!

ynezorPumanzeSaNyknalC