Nová miss Linda Górecká: Partner musí respektovat, že vítězka má povinnosti a nemá na něj tolik času

V září 2024 proběhly první castingy a první květnovou sobotu bylo jasno: Miss Czech Republic pro rok 2025 se stala jednadvacetiletá Linda Górecká, studentka z Dětmarovic na Karvinsku. Má ráda sport, tanec, ale i vaření a pečení dortů, čemuž tedy její míry 94-64-90 úplně neodpovídají.

Dva dny po finále Linda ještě zpracovávala radost z vítězství i stres, ale působila velmi mile a pokorně. Jaké plány má tato modelingem a showbyznysem nepolíbená kráska?

Miss Czech Republic 2025 jste pár dní, jaké máte první dojmy?

Ještě stále si to plně neuvědomuji, jsou to smíšené, ale krásné pocity. Doznívá stres z příprav, bylo to hodně intenzivních sedm měsíců. Stále jsem jezdila do Prahy, trávila tu každý víkend. Ale jsem fakt šťastná, i když si uvědomuji zodpovědnost, která se s titulem pojí.

Co se během příprav odehrávalo?

První casting proběhl v září, 15. prosince bylo semifinále, kde nás bylo asi sto slečen a postupně, po jednotlivých výzvách, se počet snižoval. Byly to úkoly sportovní, speaking skills, kdy jsme vedly rozhovor v angličtině a češtině, IQ test a podobně.

V jaké oblasti jste si opravdu věřila? A na čem bylo třeba zamakat?

Největší strach jsem měla právě z rozhovorů, které se navíc vysílaly živě. A pokud by člověk řekl něco, co není správně, už by byl průšvih.

Co se teď bude odehrávat? Musíte přerušit studium, nebo můžete dál pokračovat ve vysokoškolském studiu?

Školu mám ještě na rok a určitě ji nebudu pozastavovat. Vidím to na dálkové studium… Naštěstí mi vycházejí vstříc, moc mi fandili a podporovali mě celou dobu.

A co vás čeká v rámci miss a s ní spojenými závazky?

Moje první přehlídka po vítězství se koná 17. května v Kroměříži a 28. května vyrážíme do Indie na finále Miss World, kam odlétá Adélka Štroffeková - jedeme ji podpořit a já se podívám, jak tam všechno probíhá, ať mám příští rok představu, co mě čeká. I když zatím nevím, kam o titul Miss World pojedu bojovat.

S miss se pojí různé stereotypy, spojené hlavně s fyzickou dokonalostí. Dříve finalistky rozhodně neplnily IQ test. Kam se soutěž posunula?

Už opravdu není jen o kráse. Krásné jsme nějakým způsobem všechny. Ale je fajn, že se víc řeší, jak se soutěžící chová, jak vystupuje, jestli zvládá různé zkoušky. A kam se posouvá…Já jsem introvert, nebyla jsem zvyklá být tolik mezi lidmi, takže pro mě byla soutěž opravdu zkouška ohněm. Vždyť jsem vyrůstala v malém městečku a opravdu neměla výraznější zkušenosti. V modelingu jsem byla úplný nováček a díky soutěži jsem se vypracovala, umím i lépe komunikovat. Na castingu jsem se ještě bála promluvit do mikrofonu, třepaly se mi koutky, teď jsem úplně jinde.

Co dívku z Dětmarovic přimělo podat přihlášku do miss?

Moje maminka. Odjakživa si přála, abych se stala modelkou nebo miss, abych měla krásnou korunku, šerpu a nádherné šaty. Soutěže jsme společně sledovaly, já jsem přihlášku ale stále odkládala, až teď jsem se cítila připravená. A zároveň jsem věděla, že když to nevyjde, nebudu se hroutit. Ale dopadlo to nejlépe, jak mohlo.

Maminka asi byla největší fanoušek, že?

Absolutní podpora, bez které bych to asi nezvládla.

Studujete pedagogiku, předškolní vzdělávání. Dovedete si představit, že za rok dostudujete a půjdete do školky?

Určitě ne. Teď je pro mě důležitá kariéra v modelingu a vítězný titul, to je prostě příležitost, která se podaří jednou za život, a já tu šanci chci využít a titul co nejvíc vytěžit. Pevně věřím, že se objeví nové pracovní příležitosti, přece jen v Dětmarovicích nebo v Ostravě tolik nabídek není. Praha je pro mě jasná volba, určitě chci jít tímto směrem…

V jednom z prvních rozhovorů jste zmínila, že jste jako malá zažila šikanu. Co byste jako budoucí pedagožka doporučila, aby se v systému vzdělávání změnilo, a šikaně se tak maximálně zamezilo?

Určitě je třeba o problému více mluvit, to je za mě nejdůležitější krok, aby se tomu zamezilo. Je třeba zapojit rodiče, případně je poučit, jak šikanu poznat. Je zcela zásadní, aby se děti cítily bezpečně a nebály se svěřit.

V souvislosti s miss se hodně mluví o tom, že se vítězkám rozpadnou vztahy. Čím to podle vás bývá?

Nejspíš tím, že se ti dva přestanou snažit, nepracují na vztahu a nekomunikují. Je to hodně o kompromisech a toleranci. Miss má po soutěži spoustu povinností a nemá tolik času na partnera, což by měl respektovat, je to zkrátka její práce. Svou roli určitě hraje, že se ona přestěhuje do Prahy a on ne…

Jak to bude u vás?

Zatím jsme se o tom nebavili, ale spíš to zůstane u mého pendlování na trase Ostrava-Praha, protože partner má v Ostravě práci a kontakty a nepřišlo by mi fér chtít po něm, aby se stěhoval a začínal od nuly… Na nový životní styl jsme si už trochu zvykli, já jsem opravdu spoustu víkendů během příprav trávila v Praze a s přítelem jsme se nevídali. Na začátku jsme to úplně nezvládali, ale zapracovali jsme na tom.

Vtipů na adresu vítězek, které si přejí světový mír, jsme slyšeli dost. Ale co byste si vy jako miss přála, kdybyste měla možnost něco opravdu změnit?

Když ne světový mír, tak to, aby na sebe lidé byli hodní. Setkávám se ale spíš s opakem… Přitom jsem přesvědčená, že pokud se k někomu chováte hezky, tak se vám to vrací.

Jak byste chtěla titul pojmout? Aby se na vás vzpomínalo…

Moc bych chtěla, aby se víc mluvilo o onemocnění rakovinou prsu. To je věc, na kterou se chci soustředit a dostat ji ještě víc do povědomí. Podle mě se o tom stále málo mluví, přitom samovyšetření prsu zabere ani ne pět minut a může zachránit život.

Je to něco, co se vás osobně dotýká?

Moje maminka onemocněla a měsíc po ní i babička, takže jsem to měla nejblíž a všechno s nimi prožívala, viděla, jak moc náročné to je a jak diagnóza dokáže zasáhnout nemocného člověka a stejně tak jeho rodinu.

Jakým způsobem bysta ráda právě toto téma chtěla dostat víc na veřejnost?

Měla jsem svůj první charitativní projekt, benefiční bazar, a výtěžek věnovala do Nadačního fondu Pavla Novotného, který se také zaměřuje na onkologické pacienty, dělá osvětu a sám si prošel onkologickým onemocněním, takže ví, jak to chodí a co to obnáší. A chci v tom pokračovat…

V souvislosti se soutěžemi krásy se mluví o tom, že hodnotit lidi podle vzhledu je povrchní… Jak vnímáte krásu vy?

Spíš než vnější krásu vnímám jako důležitější tu vnitřní. Protože žena může být krásná navenek, ale zkažená uvnitř. Samozřejmě se člověk může přetvařovat a být v nějaké roli, ale to málokdo vydrží dlouho…

Jakmile jste vyhrála, začalo se řešit, zda jste podstoupila úpravy vzhledu… Přitom patříte k soutěžícím, které jsou zcela přirozené. Jste připravená na to, že vás teď budou lidé hodnotit a bude na vás upřena pozornost?

Myslím, že ano. Na negativní komentáře reaguji tak, že se snažím zůstat sama sebou a nenechat se jimi ovlivnit. Vím, že nejsem dokonalá, ale snažím se být co nejpřirozenější a upřímná. A co se týče komentářů o tom, že nemůžu být přírodní kráska a že nemám žádné úpravy, tak nad nimi se jen pousměju. Každý má právo na svůj názor, ale já vím sama nejlépe, jak to je, a mí nejbližší také.

Co byste poradila malé holčičce, která podobně jako vy touží stát se miss?

Ať jde do toho, ale až se bude cítit skutečně připravená. Já bych to třeba ještě v osmnácti letech nezvládla, nebyla jsem zralá, ale každá to má jinak. Práce miss není, jak se mnozí domnívají, o pózování do kamery a chození po mole… Měli jsme školení etikety, učily jsme se, jak se stát skutečnou dámou. A stejně tak nás porota neposuzovala jen podle vzhledu, ale podle toho, jaké jsme osobnosti.

Jaká vaše vlastnost rozhodla, že jste se stala vítězkou?

Myslím, že jsem laskavý a dobrosrdečný člověk, a opravdu jsem na sobě tvrdě pracovala!

Soutěže Miss ČR se kdysi zúčastnila i Agáta Hanychová. Ač nevyhrála, rozhodně neupadla v zapomění.