Hlavní obsah

Zpověď nešťastného muže. Čeká postižené dítě a nechce ho

Foto: Thinkstock

Může se muž vyjádřit k tomu, jestli má jeho partnerka donosit dítě? To je vážně složitý problém!

Situace, kdy je dítě nechtěné, je smutná. A co když se navíc nenarodí zdravé? Tohle teď řeší nešťastný Martin! Dítě? A navíc mongoloidní? Ani náhodou! Je jeho postoj správný, nebo šílený? Poraďte!

Článek

„Potkal jsem ji před třemi lety, tehdy jí bylo třiatřicet,“ zpovídá se osmatřicetiletý dispečer dopravní a spediční firmy. „Byla svobodná a bez závazků. Spávali jsme spolu a bylo to fajn,“ dodává. Ale idylka po čase skončila. Lenka přišla s tím, že je těhotná, i když po celou dobu tvrdila, že užívá hormonální antikoncepci – později se přiznala, že pilulky vědomě vysadila.

My a rodina? Nikdy!

„Protože jsem se na dítě necítil a ani jsme se nikdy v minulosti nebavili o tom, že bychom fungovali jako pár, natož rodina, navrhl jsem, aby si to nechala vzít,“ otevřeně přiznává Martin. „Potrat? Zbláznil ses? Víš, kolik mi je? Tohle může být moje poslední šance!“ argumentovala protistrana. „Řvala na mě a snažila se mi boucháním pěstí do stolu vnutit myšlenku, že to dítě vychováme. Spolu. Proti mé vůli,“ krčí rameny dispečer.

Jak vypadá šok?

„Myslel jsem si, že si to rozmyslí nebo že jí někdo z rodiny tenhle nápad rozmluví. Spoléhal jsem na kamarádky a její mámu, kterou jsem sice viděl jen dvakrát, ale i tak mě z nějakého důvodu nenáviděla,“ pokračuje Martin.

Foto: Thinkstock

Má žena právo nechat si dítě, i když otec nechce? V dnešní společnosti ano

Jenže čas ubíhal. Lenka si pořád stála za svým. „Řekl jsem jí, že jestli si to nechá, ať ode mne nic nečeká. Opakoval jsem, že to dítě nechci, starat se o něj nebudu a v žádném případě my tři spolu nebudeme žít,“ upozorňuje muž. Po jedné takové hádce se Lenka urazila.

Čekám dítě s handicapem

„Ukázala se za pár týdnů. Přesně si nepamatuji, kdy to bylo. Jen vím, že hrozně brečela. Hned, jak jsem jí otevřel dveře, pověsila se mi na krk. Samozřejmě jsem se ptal, co se stalo. Doktor jí řekl smutnou zprávu. Dítě se narodí s Downovým syndromem. Bude jedno z těch, které lidé litují,“ vzpomíná Martin, který se zmohl jen na otázku, zda se nejedná o nějaký omyl. „O tomhle fakt nevtipkuju,“ odsekla Lenka a sesypala se.

V Martinovi se trochu hnulo svědomí a začal se o celou situaci víc zajímat. Dozvěděl se, že obecně existuje zhruba pětiprocentní riziko, že plod bude mít nějakou vadu. Bohužel, s touto statistikou se osobně seznámil víc než důvěrně. Lenka se nakonec rozhodla, že si potomka i přes vrozené postižení ponechá. Jako důvod uvedla svůj vyšší věk. Má pocit, že jí, co se týče mateřství, „ujel vlak“.

Foto: Thinkstock

Otcem proti své vůli. Tak by se dal nazvat pocit mnoha tatínků

Beru zpátečku!

„Nejhorší na tom je, že moje původní averze k ještě nenarozenému čemusi, co navíc bude retardované, se vystupňovala. Nechtěl jsem to dítě před tím, nechci ho ani teď. Mám chuť někam utéct. Jenže, můžu to udělat? Nejsem srab, když ji v tom nechám?“ ptá se Martin pořád dokola s tím, že již teď nenávidí ty lítostivé pohledy od lidí, kteří jeho příběh znají.

„Svěřil jsem se nejbližším a ti všichni do mne hučí, ať platím alimenty a zapomenu. Prý je to Lenčin boj, když se sama takhle rozhodla. Chci slyšet, jaký názor na to mají ženy, které mě v životě neviděly."

Martin je víc než upřímný, když pokračuje ve své, příběhu: „Chci odpověď, proč jsou ženské normální do té doby, než slyší o mateřství. Pak jim totiž nějak přeskočí. A hlavně chci vědět, jak mám Lenku přesvědčit, že tohle celé je špatně. Vždyť nešťastní budeme oba, i když každý svým způsobem,“ zoufale se domáhá odpovědí nedobrovolný nastávající otec, který si sice hraje na drsňáka, ale uvnitř mu nepříznivá situace nedá spát.

Má vaši podporu, nebo si myslíte něco o bezcitné bestii?

ynezorPumanzeSaNyknalC