Hlavní obsah

Andrea Daňková: Herecké hvězdičky nikdo nepotřebuje

Foto: Archiv

Andrea se dostala na DAMU už před maturitou

Andrea Daňková v novém filmu Šťastná hraje studentku herectví, která zoufale touží po slávě. Po čem touží ona sama? A jak se jí hraje po boku Simony Stašové? Zeptali jsme se jí!

Článek

Jste mladá, přesto jste se dostala k poměrně výrazným rolím. Jak se to stane?

„Řekla bych, že mám štěstí na lidi. Vlastně díky štěstí obecně.“

Patnáctého prosince vás čeká premiéra filmu Šťastná, kde hrajete dívku, která touží po slávě a poznává celý ten zvrácený svět lesku a fotoaparátů. Je reálný? Poznala jste něco podobného?

„Jako v každém filmu je i v tom našem dost nadsázky. A co se mě osobně týče, já jsem se nějakým zázrakem přehoupla přes tyhle zrádné propasti a už jsem sama k sobě natolik férová, abych si ohlídala, co je pro mě podstatné, a co už vůbec. Momentálně toužím spíš po tom, aby moje práce těšila diváky, a ne mě. A navíc vždycky mám kolem sebe lidi, kteří mi otevřou oči, kdybych se začala měnit do nějaké hvězdinky. Takové nikdo nepotřebuje.“

Foto: Film Šťastná

Fotografie z natáčení scény prvního setkání ústřední trojice dívek filmu Šťastná. Scéna se natáčela na Akademii výtvarných umění v Praze

Co máte s hlavní hrdinkou společného, a v čem se naopak radikálně lišíte?

„Bývala jsem kdysi taky dost naivní, ale neberu to jako negativní vlastnost. Byla to příjemná léta nevědomosti... No a aktuálně se s mojí postavou Viky shodujeme ve víře v pravou lásku a v takové té zdravé touze po životě."

Přišla jste vy o nějaké přátelství kvůli práci a rolím?

„Ano. Bolestivá zkušenost, ale poučí vás."

Ve filmech i v divadle hrajete po boku známých herců. Které setkání na vás zanechalo nejvýraznější otisk?

„Zásadní pro mě bylo setkání s Janem Hrušínským, Ivanem Trojanem či Zuzanou Stivínovou. Pan Trojan mě asi už doživotně inspiroval svou kombinací talentu, pokory a soustředění se na roli. Pan Hrušinský mi dal zase šanci vystupovat v divadle Na Jezerce, což je výjmečné místo plné genia loci a zajímavým dramaturgickým plánem. No a Zuzanka Stivínová mladší mě za těch pár chvil, které tu tráví, když zrovna není v New Yorku, kde má momentálně stálé bydliště, inspiruje coby žena, coby jakýsi archetyp ženy: sebevědomé a inteligentní femme fatale a zároveň manželky a mámy dvou dětí."

Foto: Film Šťastná

Fotografie Andrey z natáčení. Její postava – Viktorie Šťastná – zažívá v této chvíli dilema, zda porušit morální zábrany a jít na první rande s režisérem, čímž by mohla získat roli v jeho hře

Pro inscenaci Drobečky z perníku si vás vybrala jako kolegyni Simona Stašová. Kde jste ji okouzlila?

„Vybrala si mě osobně paní Stašová na klauzurách na DAMU, když jsem byla ve druhém ročníku. Dělala jsem Shakespearovu Julii, ale trochu jinak pojatou: punkerku a puberťačku… Hned jak jsem vylezla z učebny, dostala jsem nabídku, která se neodmítá. Změnila mi život a dala největší profesní školu."

Chce to odvahu postavit se vedle ní na jeviště?

„Hrát vedle ní je výzva, ale já mám výzvy ráda. Nutí mě se neustále zlepšovat. No a na role maminky a dcery jsme si tak zvykly, že si je zopakujeme už v březnu: budeme mít premiéru inscenace Vím, že víš, že vím v divadle ABC."

Foto: Archiv

I přes svůj mladý věk herečka zářila vedle starších a zkušenějších kolegů

Věděla jste vždycky, že chcete být herečkou?

„Ne. Divadlo mě sice silně vábilo, ale na DAMU jsem se vlastně definitivně přihlásila až kvůli klukovi, studentovi herectví, do kterého jsem se tehdy zaláskovala. Šla jsem za srdcem, ale to jsem našla až ve svých rolích v učebnách naší fakulty.

Další volba byla medicína, asi kvůli kontaktu s lidmi i kvůli mé teorii, že divadlo léčí duši, tak lékař, coby protipól, léčí zase tělo. Ale když jsem nad tím nedávno přemýšlela, dokázala bych dělat asi cokoliv. Mám šťastnou povahu a dokážu si na všem najít hezké maličkosti, díky kterým by mě začalo bavit jakékoli povolání. Takoví popeláři, ti mají ta senzační stupátka, a v krámě to zase hezky voní, učitelky vychovávají nové generace…"

Foto: Archiv

Film Šťastná, ve které hraje Andrea hlavní roli, jde do kin v polovině prosince

Ve zmíněném filmu se hodně řeší sláva. Kam novináře nikdy nepustíte?

„Zatím jsem tohle nemusela řešit. Poslední dobou se na mě valí dost práce, a tak jsem najela na režim ,budu si dělat starosti až zítra'. Tedy až bude nutné se konfrontovat, nějak to začnu řešit. Kdo ví, třeba to bude oboustranná příjemná výzva."

Máte vůbec při takovém množství práce čas sama na sebe?

„Snažím se mít čas i na sebe. Ale já ráda pracuju. Během pobíhání ze zkoušky do školy, a pak na představení stíhám i věci, co mě baví: sleduju politiku, tiskoviny, ráda si přečtu nově vyšlé i léty a generacemi ověřené knihy, snažím se neustále navštěvovat divadelní a filmové premiéry či galerie, abych si utvořila vlastní názor na současnost v českém umění, které se mne dotýká. Opravdové volno trávím s přítelem, rodiči, prarodiči a přáteli. A největší relax zažívám v bazénu pod vodní hladinou, tam je totiž jedinečné ticho."

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama