Andulka vám zpestří život

Samečci se vyznačují modrým ozobím (kořen zobáčku, samičky mívají šedavé ozobí). Problém je v tom, že k ochočení je nejvhodnější co nejmladší mláďátko, a u těch ještě nemusí být ozobí zbarvené. Takže omyl nelze vyloučit. Naopak pokud kupujete papouška s již zbarveným ozobím, můžete naletět nepoctivému prodejci, který tvrdí, že se jedná o mládě, ve skutečnosti je to dospělý jedinec, jehož ochočení je velmi nepravděpodobné.

I samička se leckdy může naučit nebát se lidí a volně se pohybovat po bytě, ale bývá méně kamarádská. „Mohla si volně létat, sedala si na nás, ale byla spíš agresivní než mazlivá, jak to známe z dojemných ukázek. Spíš nás štípala, hlavně do krku. Není to samozřejmě nic hrozného, ale do přítulnosti měla daleko," říká Jana, která až pozdě přišla na to, že se v určení pohlaví své andulky spletla.

Pokud chcete mít nového člena domácnosti ochočeného, vyžaduje to čas a trpělivost. Místo do krmítka mu jenom nabízejte zrní na otevřené dlani, kterou pomalu a opatrně vsunete do klece. Pokaždé tak chvíli vydržte a celou proceduru co nejčastěji opakujte. „Základem všeho je, aby se andulka přestala bát lidské ruky a posléze se naučila sedat si na prst," vysvětluje Alexandr Pospíšil, který si nejprve zamiloval svoji první andulku a dnes je chová na balkoně ve voliéře, přitom vždycky jednu má jako člena rodiny v bytě.

Jak tvrdí, ochota zobat z ruky a sednout si na ni může přijít velmi záhy, ale také až po několika dnech. I pak ale počkejte s tím, než začnete papouška pouštět volně po bytě. „Dokud se nezbaví jakéhokoli strachu, hrozí, že začne zmatečně lítat, narážet do stěn, může někam zapadnout, navíc bude obtížné ho chytit a dostat zpátky do klece, což v něm vyvolá další stres," doporučuje chovatel. Podstatné také je, hlavně při počátečním „výletu", mít zakrytá okna záclonou. „Skleněnou bariéru ptáčci nevidí a ve zmatku z nového prostředí mohou do skla narazit a zranit se nebo dokonce zabít," varuje Alexandr Pospíšil.

Ne každý papoušek se naučí mluvit. Andulky patří k těm, které jsou schopné říkat jednoduchá slova, i když ne každý jedinec. I tak vás mohou pobavit napodobováním různých zvuků. Vtipné nadávky a glosy jsou asi nejvíc žádoucí - udělat si z papouška trefného politického komentátora nebo „vyhazovače" nevítaných návštěv je často kýžený cíl. Někdy ale stačí pro pobavení a zpestření domácnosti i napodobání neartikulované dikce nebo zvuku domácích přístrojů.

V každém případě pokus, aby papoušek mluvil, vyžaduje jistou míru „didaktické práce" - několikrát denně si ho na chvíli posaďte na prst a opakujte mu jednoduché slovo. Smysl to má zhruba do tří měsíců jeho věku - pak to je podle odborníků i u skvěle ochočených jedinců beznadějné.

Základem je vhodná klec. Ozdobný párek andulek si zaslouží větší, pokud chcete mít ochočeného kamaráda, ktrerého jste ochotni pouštět se prolétnout po bytě - byť vám občas ohlodá kytky nebo záclony - je lepší menší prostor.

Naprosto nezbytná jsou bidélka. Zkrátka tak, aby ptáček mohl poletovat a předvádět své vrozené akrobatické kousky. Obzvlášť ocení větvičky z ovocných stromů - jejich různý průměr zamezí otlačeninám, navíc toto dřevo je vhodné k okousávání.

Mimo běžně prodávané krmení, dostupné k každém zverimexu, ale i ve větších obchodech, nezapomeňte na pamlsky v podobě například ovoce a zeleniny. A také na sepiovou kost, která je pro většinu nejen exotických ptáčků něco jako pro nás čištění zubů - v jejich případě broušení zobáčku.

Kromě toho si větší i menší papoušci s gustem užijí hrátek třeba se zavěšeným minimíčkem.