Barvy pro každou zahradu

Vnitřní hodiny stromů rozpoznají, že je čas připravit se k zimnímu spánku. Před odloučením listu od stromu se ještě rozloží zelené barvivo a vystoupí tóny dosud schované - zářivě žluté, oranžové a červené.

Nejkrásnější zahrady bývají ty, které jsou v harmonii s okolní krajinou. Dosáhneme toho nejlépe tím, že při okraji zahrady vysadíme druhy dřevin, které přirozeně rostou v okolí, případně jejich ozdobnější kultivary. Pokud pěstujeme pouze okrasné dřeviny, což je ideální například v městské zahradě, měly by tvořit harmonický, sladěný celek.

Různě vysoké kultivary stromů - od dvou metrů do deseti a více, různé tvary a šíře korun, nám dávají možnost zvolit ideální podzimní krasavce, ať máme rozlehlou zahradu, nebo jenom malý dvorek. Dále musíme přihlédnout k potřebám jednotlivých stromů. Ale u běžně pěstovaných okrasných listnáčů nebývá s jejich nároky problém.

Například oblíbeným japonským a dlanitolistým javorům prospívá lehká půda, spíše polostinné stanoviště a vlhčí vzduch - nemáme-li blízko vodní hladiny, pomůže občasné postříkání. Na příliš horkém místě, třeba u jižní zdi, mají listy někdy tendenci schnout předčasně. Polostín si však javory mohou poskytnout i vzájemně, stačí je vysadit ve skupince.

Barevnost však dodají zahradě i podzimní plody - nepřehlédnutelné má jeřáb, růže svraskalá, hloh či krásnoplodka.

Kdo by se rád kochal barevnými listy či plody, ale jeho zahrada stále zeje prázdnotou, má nyní ideální příležitost vše napravit. Přechod mezi létem a podzimem je ideální k vysazování stromů a keřů.

Jámu můžeme vykopat již s předstihem - je dobré, když trochu zvětrá. Musí být tak hluboká a prostorná, aby se v ní všechny kořeny dobře rozprostřely a žádný se neohýbal zpět - tedy potřebujeme minimálně půl metru ve všech rozměrech. Spolu s kořeny zasypáváme i předem připravený kůl, který bude v prvních letech sloužit stromku jako opora. Jámu nejprve zaplníme ze tří čtvrtin, sazenici důkladně zalijeme, doplníme zeminu a poté znovu zalijeme. Vody potřebuje čerstvě zasazený stromek hodně, a to i v následujících dnech a týdnech.

Půdu můžeme vylepšit kompostem, ovšem musí být zcela uzrálý a klademe jej raději do svrchní části jámy - nerozložené části by bez dostatečného přístupu vzduchu zahnívaly a kořenům neprospívaly. Jako hnojivo poslouží i rohovina či kravský hnůj, který můžeme zakoupit i sušený a granulovaný.

Někomu se možná zdá zbytečné pěstovat okrasné stromy, když by mohl zahradu využívat k něčemu prospěšnějšímu. Ovšem i okrasné stromy přinášejí užitek. Zabraňují zbytečnému odpařování vláhy a jsou lepším větrolamem nežli zeď. Pokud je zahrada blízko rušnější komunikace, tvoří jedinečnou bariéru proti nepříjemnému hluku a prachu, dávají nám soukromí.

A ta romantika, když si tady můžeme v posledním slunci vypít šálek něčeho dobrého a sedět přitom na lavičce zapadané zlatým listím...

Červené listy svítí jako maják - zahradu zvýrazní a oživí, dodají jí chuť jako pálivé koření. Jejich teplé tóny vytvářejí tu nejkrásnější, hřejivou atmosféru podzimu.

Jedna z nejvděčnějších dřevin, jejíž velké zpeřené listy se nejprve zbarví do měděna a poté přejdou v oranžovo-červenou až vínovou, jednu z nejsytějších, jakou stromy dovedou vykouzlit. Velmi dekorativní je škumpa, když již celá zčervená, ale i při postupné proměně, kdy hraje všemi odstíny najednou. Tento malý strom s deštníkovitou korunou je nenáročný a velmi odolný.

Nádhernými podzimními barvami vynikají i naše původní javory - mléč, klen i babyka. Neúnavnými zahradníky však byly vyšlechtěny ještě do desítek variet s různými tvary koruny či celoročně tmavočervenými listy - javor mléč ´ Crimson King´ či ´Royal Red´. Vzhledem ke své výšce a mohutnosti jsou vhodné pouze do prostorných zahrad.

Ani na mnohem menší zahradě se však o krásu javorů nemusíme ochudit. V okrasných varietách javoru japonského a dlanitolistého najdeme takové, které dorůstají třeba jen do tří či pěti metrů. Vynikají nádhernými barvami a snad nejpůsobivější jsou právě červené. Existují i stromky s listy červenými od jara do podzimu - například variety javoru dlanitolistého ´Atropurpureum´, ´Dissectum garnet´s´ či ´Bloodgood´. Listy i koruny jsou navíc atraktivně tvarované. Ostrou karmínovou barvou jsou pověstné také listy javoru ginaly, do osmi metrů rostoucího stromu, odolného vůči suchu.

Původní buky se na podzim zbarvují do žluta, varieta purpurea má však listy stále tmavočervené, navíc může mít i převislý tvar koruny. Stále se však jedná o vznosný strom, dorůstající výše 20 metrů.

Nejpůsobivější zbarvení z dubů má patrně dub červený neboli americký, které je jasné již z jeho jména. Jeho dalšími výhodami je rychlý růst - především zpočátku - a naprostá nenáročnost. Prospívá i ve velmi chudé, suché či kyselé půdě, hodí se do velké zahrady.

Červenolistou zmarilku v zahradě využijeme, pokud chceme strom nízký, ale rostoucí do šířky. Výrazně purpurové jsou i tobolky se semeny.

Jabloně nemusíme pěstovat pouze pro sladké plody, ale i jako půvabné okrasné stromy. Například velmi působivé odrůdy Almey či Liset mají červené květy i plody a purpurové listy dorůstají do výšky šesti metrů.

Zahrada plná slunce, i když je pod mrakem nebo se již pomalinku stmívá... takovou získáme, pokud ji obohatíme zlatými podzimními listy.

I ve žluté škále jsou okrasné javory perlami zahrad. Například javor dlanitolistý ´ Sango - kaku´ s kulovitou korunou vysokou do šesti metrů má listy jasně žluté a navíc červenou borku. Varieta s příznačným názvem ´Aureum´se na podzim vyznačuje jednou z nejzářivějších zlatožlutých, ´Dissectum´ je zase medově žlutooranžová, navíc se zajímavým deštníkovitým tvarem koruny a světlounce zelenými listy na jaře. Existuje i ´Dissectum atropurpureum´, s deštníkovitou korunou a červenými listy. Varieta javoru klenu Leopoldii má listy od jara až do podzimu žlutě skvrnité.

Zářivě žluté jsou na podzim listy jinanu, legendárního a velmi starobylého stromu. Mají charakteristický dvoulaločný tvar, u variety ´Laciniata´ ještě výrazněji rozdělený. Vyšlechtěna byla varieta s převislými větvemi ´Pendula´ a také se stále zlatými listy ´Aureum´.

Těmto křehce působícím stromům se obvykle daří pouze na vlhčích místech, ale olše šedá ´Alnus´ incana dobře roste i na suchu a je velmi odolná. Varieta ´Aurea´ má nádherné, zlatožlutě zbarvené listy.

Tento houževnatý strom se zpeřenými listy má nejen pěkné podzimní zbarvení - varieta ´Frisia´ má listy žluté stále, dorůstá do výše pěti až osmi metrů.

Bílá nepatří zrovna do typických podzimních tónů, ale rozhodně je zajímavá, i v kontrastu s ostatními barvami. Zcela bílé listy však nikdy být nemohou - vyšlechtěny byly proto alespoň panašované, tedy zelené s bílými ozdobami. Zelená část listu se na podzim může typicky zbarvovat, zatímco bílá zůstává beze změny. Bíle lemované listy má například javor mléč Drummondii. Jinan dvoulaločný Variegata má listy strakatě bělozelené.