Hlavní obsah

Po stopách neznámých pověstí: Brandýs nad Labem rudolfinský a židovský

Foto: kaprik, Shutterstock.com

Hopsa hejsa do Brandejsa... Kdo by neuměl tohle říkadlo z dětství. A většina Čechů ho zná i z velkofilmu Císařův pekař a pekařův císař. Jaký je skutečný Brandýs na Labem? Starodávné město s bohatou historií i krásnými pověstmi. Už jste tam byli?

Článek

Brandýs nad Labem se proslavil díky Rudolfovi II. A pochopitelně také díky Janu Werichovi a jeho Císařovu pekaři. Protože Rudolf sem prý prchával před hraběnkou Stradovou a také tu míval milenky.

V Brandýse je krásný zámek a také obnovená synagoga a několik kostelů. A pěkné náměstí. To, pravda, momentálně s několika vadami na kráse. Ale vše se jednou jistě k dobrému obrátí.

Možná, že se tu objeví Golem, jehož kašna na náměstí stojí a leccos svou silou změní.

Zvony 

To je taková trošku depresivní pověst. Z Klecan do Brandýsa jednou půjčili zvony. Aby tu byly na vysvěcení kostela svatého Václava.

Ale zvonům se v Brandýse nějak nelíbilo. A tak každou noc šup šup, letěly domů do Klecan. A cestou si zpívaly: „Hou, hou, klecanské zvony jdou.” No, ale jednou letěly přes přes řeku Labe, když tudy zrovna projížděl tryskem kočí, který neměl víru v Pána a mával divoce bičem. A jak mával, bič se mu zamotal do srdce zvonu. Trhnul popuzeně bičem, klel a nadával. A zvony?

Bum a prásk, zřítily se do řeky. Přičemž zanaříkaly: „Jdou, jdou... Nedojdou!” Čas plynul a nějaká pradlena tam máchala prádlo. Stalo se, že zachytila prádlem zvon. Lekla se, zaječela a zvony se vyděsily. Potopily se hlouběji, jak nejhlouběji to šlo. Bývají každého úplňku vidět na dně a je slyšet jejich bolestný zpěv: „Jdou, jdou... Nedojdou!”

Foto: kaprik, Shutterstock.com

Bazilika svatého Václava stojí na místě kostela sv. Kosmy a Damiána, kde byl podle tradice zavražděn sv. Václav. Možná z toho bylo zvonům smutno

Synagoga 

Tato synagoga se sedlovou střechou vstala z mrtvých, zbývalo jen zdivo a krov. Do vnitřku se vrátily dvoupatrové empory a obnoven byl i aron ha-kodeš (skříňka na Tóru). Překvapivě se vnitřek synagogy jeví příjemně světlý a její téměř čtvercový půdorys vytváří vzdušný prostor. Je tedy klasicistní, obdélníková. Její historie počíná okolo roku 1559. Několikrát vyhořela a byla pak obnovena. Ta, jež tu stojí dnes, je z roku 1829.

Je tu i rabínský dům.Byt rabína a kantora, zimní modlitebna, pochopitelně synagogální sál... Ten sál je čtvercový. Zaklenutý nepravou klášterní klenbou. Se dvěma pravoúhlými, klasicistně empírovými galeriemi. Aron ha-kodeš je na východní straně. Vychází z barokního svatostánku. Možná z roku 1740. Ve stěně za ním je originální nika. Ionské sloupy s hlavicemi jsou dřevěné. Za sametovou oponou (hvězdy jsou zlatě vyšité) je dřevěná skříň v monochromní barvě. Nad aronem je dřevěný ornamentální dekor s nápisovou kartuší. Desky Desatera s paprsky svatozáře jsou vyřezané ze dřeva.

V Brandýse bývala židovská obec. 13. a 16. ledna roku 1943 odtransportovali odtud nacisté Židy do Terezína. Konečnou likvidaci provedli komunisté, když v padesátých letech 20. století zničili synagogu. Pobořili svatostánek i galerii... Udělali si tu sklad léčiv. Naštěstí dnes je budova pěkně rekonstruována.

Tajné chodby zámecké 

Císař Rudolf II. pobýval na brandýském zámku poměrně dost často. Jednou dokonce šest měsíců bez přestávky. Míval tu i celý svůj dvůr. Dal postavit všechno možné. Například vykvetla díky císaři zahrada u zámku a zbudován byl letohrádek. Ale také... protože císař a jeho blízcí mívali často milenky a Stradová byla někdy nepříjemná, dal Rudolf prokopat a stavět tajné a podzemní chodby. Jedna krytá chodba se jmenovala Rudolfinka.

Vede ze zámku do zahrady. Do tzv. tajné zahrady. Proražena byla kvůli císařově lásce k místní mlynářce, kterou pravidelně navštěvoval za účelem sexuálních hrátek. Ovšem jsou lidé, kteří odpovědnost za tuhle historii svádějí na komořího Langa.

S tou mlynářkou prý on... Ale, uvažujme rozumně. Copak by se kvůli komořímu stavěla nákladná chodba? S těmi chodbami to vůbec je zajímavé. Císař rád hraběnce Stradové zmizel. A proto vznikly chodby vedoucí až do Prahy. Dá, vlastně už nedá se do nich vstoupit ze zámeckého podzemí. Pobyt v nich je životu nebezpečný, protože se propadají.

Zámek 

Je zde k vidění vzácný štukový reliéf od Giovanniho Battisty Quadriho – Klanění tří králů. Jistěže ho nařídil stvořit Rudolf II.

Původně to byla tvrz, pak hrad. Na zámek ho přestavěli. Stojí nad Labem, na levém břehu. Z tvrze gotický hrad dal vytvořit Jaroš Tovačovský z Cimburka. V renesanční zámek ho počali měnit Krajířové z Krajku se staviteli Matteem Borgorellim a Ettorem Vaccanim. Později se zámek stal majetkem královské komory.

Jezdívali sem Habsburkové. Kromě Rudolfa II. i Ferdinand I. a Maxmilián II. Za Habsburků se na stěnách zámku objevila sgrafitová výzdoba.

Pozoruhodné je, že se právě zde setkali roku 1813 rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I. Domlouvali se tady proti Napoleonovi.

V dnešních časech se na zámku každý rok koná Audience u císaře Karla I., což je slavnost u k uctění posledního krále českého a císaře rakousko-uherského Karla I.

Co ještě je v Brandýse hodné návštěvy? 

Židovský hřbitov z roku 1568. Mlýn v podzámčí, tam lze zavzpomínat na krásnou mlynářku. Kamenný most z roku 1603 – je na něm socha Jana Nepomuckého. Barokní pivovar, vytvořený mistrem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Gotický, přestavěný do baroka kostel svatého Vavřince – je v něm fresková výzdoba ze 14. století.

Gotický kostel svatého Petra. Kostel Obrácení svatého Pavla z roku 1542. Katovna se sgrafity. Barokní děkanství. Jistě i socha T. G. Masaryka před gymnáziem... Je toho zde mnoho, co stojí za zhlédnutí.

Jestli vás zajímají pověsti a tajemství, určitě si nenechte ujít příběhy pořadu TaJeMno Televize Seznam.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama