Hlavní obsah

Po stopách neznámých pověstí: Proč v Plzni přirostla radním lavice k zadnici?

Foto: kirill_makarov, Shutterstock.com

V Plzni je k vidění nádherná světská i sakrální architektura. Protože tu žilo hodně Židů, najdete tu hned dvě synagogy, ale také třeba katedrálu svatého Bartoloměje. A taky se tu vařilo pivo. Víte, jak se testovala jeho kvalita?

Článek

Každý týden zde budu v létě vyprávět o některém českém městě, o jeho krásách, tajemstvích a příbězích s ním spjatých. V dalších výpravách se podíváme do Staré Boleslavi, do Kutné hory, do Žďáru nad Sázavou, do Prahy židovské a do mnoha dalších měst.

Pan architekt

Plzeň je město, které má velký význam z hlediska sakrální i světské architektury. Už také proto, že v něm žije a pracuje Jan Soukup, jeden z největších současných architektů u nás.

Muž, jehož krédem je „býti užitečný”. Proč se o něm zmiňuji? Ale to je jednoduché. Protože jeho jméno je spjato snad se všemi významnými stavebními revitalizacemi ve městě i v kraji.

Hluboce přesvědčený římský katolík stál pochopitelně u všech významnějších oprav katedrály sv. Bartoloměje, Velké i Staré synagogy. „Židé jsou naši starší bratříčci,” tvrdí pan architekt.

Židé ve městě

V Plzni se Židé objevili ve 14. století. Postavili si deset domů k bydlení a dvě synagogy. První roku 1409, druhou v roce 1437.

Plzeňané Židy ve starší historii nemilovali. Pokoušeli se získat královské privilegium, které jim dovolí je z města vyhnat. To se jim povedlo roku 1542, kdy jejich vysídlování dokončili.

Do Plzně se Židé vrátili až na konci 18. století. Díky reformám Josefa II. byla znovu obnovena obec. Byla povolena i stavba nové synagogy. Tu vysvětili 8. dubna 1859 za zvuků státní hymny.

V Plzni žily a žijí velké osobnosti židovské. Restauratér a stavitel Martin Stelzer, advokát Jindřich Kohn, ekonom a sociolog Emil Lederer, spisovatel a novinář Oskar Baum, klaun, herec a spisovatel Miroslav Horníček, klavíristka, cembalistka a profesorka Zuzana Růžičková...

Velká synagoga

Je to jedna z nejúžasnějších židovských staveb v Evropě (z roku 1893), která byla na kontinentu dlouho druhá největší. Větší měli jen v Budapešti. Od roku 1999 se největší synagogou v Evropě stala umaňská na Ukrajině. V celosvětovém měřítku ji překoná rozsahem ještě synagoga v Jeruzalémě.

Velká synagoga je obrovská a má tři lodě a dvě pětačtyřicetimetrové, pohádkově vypadající, věže s cibulovými báněmi, se zlatými šesticípými hvězdami na špicích.

Foto: kirill_makarov, Shutterstock.com

Velká synagoga v Plzni je jednou z nejkrásnějších židovských staveb v Evropě

Pověst o plzeňském pivu

Kdykoliv přijedu do Plzně, nemohu odolat a zajdu si na tamní pivo. Protože ono je dobré všude, ale v Plzni je nejlepší. A v pivovaru zvlášť. To je prostě rozkoš a člověk se od něj nemůže odtrhnout.

Jak se zjišťovala jeho kvalita? No, hlavně ji vždycky zjišťovali plzeňští radní. Ale pro ně to zase tak příjemné nebylo. Museli se, kdykoliv se uvařila nová várka, usadit v obecní hospodě u stolu. Ale nejdřív přišel hostinský s korbelem piva a tím polil dlouhou lavici. Na ni pak páni radní dosedli. Načež se změřil určený čas, a až poté se směli zvednout.

Když se k lavici pánové přilepili a ta se zvedla s nimi, bylo to, jak to má být. Když ne, pivo bylo zkažené a mohlo se vylít.

Jednou jim lavice u zadnic držela tak pevně a dlouho, že s ní došli až ke katedrále na náměstí. A zvon na její věži jim k tomu vesele zvonil. Protože to byla nejlepší várka v historii.

Katedrála svatého Bartoloměje

Je to úchvatná gotická stavba původně z roku 1295. Do současné podoby byla uvedena roku 1345. Původně se stanovou, později se sedlovou střechou. Má tři lodě. Je v ní Šternberská kaple ze 16. století se secesním Českým oltářem.

K vidění je tu Plzeňská madona z roku 1390. Rovněž sousoší kalvárie z 15. století.

Jednou jsem vystoupal vzhůru nad hlavní loď a měl jsem příležitost pohlížet otvorem dolů na veškerou tu krásu. Trochu jsem se obával tu chodit po trámech. Ale pan architekt Soukup po nich běhal jako nějaký mladík.

Holocaust

Když přišli do Plzně nacisté, nebylo to pro Židy dobré. Devadesát procent jich Němci vyvraždili v koncentračních táborech. A v díle nacistů pokračovali po válce komunisté. Ničili, co mohli, a hlavně žádné židovské památky neopravovali.

Dneska je vedle Staré synagogy taková zahrádka. Jsou v ní „záhony” kamenů. Leží tu mnoho kamínků a na každém z nich je napsáno jméno jednoho člověka, kterého antisemité zabili.

Stará synagoga

Stojí v nitru bloků, je taková jaksi utajená. Jako housle. Pro jistotu. Je novorománská. Na jejím východě stojí dřevěný aron ha-kodeš (svatostánek v synagoze, nad kterým je zavěšeno Věčné světlo). Po krajích má dva vysoké sloupy s plenovými hlavicemi s diamantovými řezy na lemech a se zlacenými reliéfy. Z aronu se tyčí Desatero. V jeho středu je vysoký, obdélníkový otvor se stlačeným obloukem na závěr. Za oponou a závěsem s vyšitými lvy držícími desky Desatera je dvoukřídlá deska na Tóru. Před svatostánkem uprostřed je almemor (vyvýšené místo v centru židovské synagogy k předčítání Tóry). Naproti aronu jsou hodiny.

Ale i kvůli dalším vynikajícím dílům architektury sem je dobré přijet. Třeba kvůli kostelíčku U Ježíška. Nebo kvůli Techmanii či 3D Planetáriu.

Jestli vás lákají místa spjata s podivnou historií či záhadami, inspirujte se k výletům v pořadu TaJeMno

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama