Z pionýrského tábora rodový statek. Nový, ale jako by tu stál odjakživa

Marek a Marie se se svými pěti dětmi rozhodli vyměnit ruch města za život blíže k přírodě. Jejich snem bylo najít rodový statek a vytvořit něco hmatatelného a trvalého, místo s hlubším významem, které by mohli postupně rozvíjet pro sebe i další generace a kde by jejich děti měly dostatek prostoru, svobody i odpovědnosti.

A našli Bedřišku. Místo se silným příběhem, kterému se rozhodli vdechnout nový život. „Když jsme sem přijeli poprvé, cítili jsme něco výjimečného. Nešlo jen o samotný dům nebo pozemek, ale o atmosféru celého údolí, klid, výhledy a pocit, že zde můžeme vytvořit něco, co přetrvá. Součástí našeho každodenního života jsou i zvířata a péče o ně a právě tento způsob života jsme pro naši rodinu hledali,“ vzpomínají majitelé.

Původně tu stála vila rodiny Fuchsových, která zde hledala útočiště před nacistickou perzekucí. Na jednu z tehdejších obyvatelek vily, Bedřišku Fischlovou, odkazuje současný název statku. Po válce objekt převzal Svaz mládeže a založil tu rozsáhlý pionýrský tábor s množstvím chatek. Hlavní budovu postupně rozšiřovaly různými přístavbami, které výrazně změnily její původní charakter.

Rozsáhlá rekonstrukce ve spolupráci s ateliérem ArchPOLAK začala v roce 2021. Vznikl tu vícegenerační dům, jehož uspořádání se může přirozeně proměňovat podle budoucích potřeb. Architekti i majitelé přitom zdůrazňují, že statek ani v tuto chvíli nevnímají jako dokončený projekt: „Máme spoustu dalších plánů a nápadů. Chtěli bychom postupně vytvořit místo, které bude spojovat lidi, nabídne prostor pro odpočinek, tvoření, pobyt v přírodě i kontakt se zvířaty. Těší nás, že Bedřiščin příběh teprve začíná.“

Architekti museli pracovat s řadou zásahů předchozích majitelů, z původní budovy zachovali především obvodové zdivo. Principem návrhu bylo zachovat půdorysný rozsah domu v přízemí, ale hlavní obytné patro posunout výše. Rozšířili terasy a dům mnohem více otevřeli směrem do krajiny.

„Přestože je velká část stavby nová, naším cílem nebylo vytvořit novostavbu. Zajímavé je, že k domu se vždy přichází z podhledu, a tak působí větší, než ve skutečnosti je. My jsme naopak museli z objektu ubírat. Doslova jsme z každé části domu kousek ukrojili, abychom odstranili nánosy z dob fungování tábora a vrátili stavbě měřítko odpovídající rodinnému bydlení,“ doplňuje architekt Miroslav Polák.

V prvním obytném podlaží se nachází velký společný obytný prostor s kuchyní, tři ložnice a dvě koupelny. Druhé podlaží tvoří dvě další ložnice, dětská herna a podkrovní prostor určený pro tvoření, cvičení a další volnočasové aktivity.

V interiéru si majitelé přáli použít tradiční materiály a detaily odpovídající venkovskému stylu. Objevují se tu například pohledové cihly, masivní dřevěné konstrukce či pálené materiály nebo dominantní kachlová kamna s pecí, která se stala jedním z přirozených center domu.

„Velkou roli při zařizování sehrála samotná majitelka. Má mimořádný cit pro barvy, atmosféru a kombinování historických prvků. Miluje venkovský, provensálský a vintage styl a zároveň se nebojí experimentovat a vytvářet nečekaná spojení. Díky tomu interiér nepůsobí jako katalogový projekt, ale jako živý domov, který se postupně vrství a vyvíjí,“ dodává architekt.

ArchPOLAK je architektonická kancelář s vášní pro inovativní design, funkčnost a estetiku. Jejich práce spojuje kreativitu s precizním technickým zpracováním a důrazem na detail. Věří, že kvalitní architektura vytváří prostředí, které nejen dobře vypadá, ale také se v něm skvěle žije a pracuje. Každý projekt navrhují s respektem k místu, historii i potřebám klienta. Více na www.archpolak.cz.