Hlavní obsah

Bývalému jsem namluvila, že bude táta!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Pomstu jsem si užilaFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Nedalo mi to, abych nezareagovala na váš článek o pomstách za nevěru. Nejsem člověk, který by se mstil nějak brutálně, nicméně jsem si malou pomstu neodpustila. Se svým bývalým už nejsem skoro rok, ale přesto se u mě občas zastaví a připomeneme si hezké noci, co jsme prožívali.

Článek

No jo, ale pořád je to prevít, co mi ublížil, a já si teď vychutnala pomstu úplně dosyta. Uspořádali jsme zase s přáteli jednu z našich oblíbených slezin. Tentokrát u ohně a s mým velmi dobrým kamarádem Kubou jsem se domluvila, že mého ex Jardu pěkně zmystifikujeme fiktivním těhotenstvím.

Upekli jsme podrobný plán

Udělali jsme si posezení před domkem v zahradě a u kafíčka jsme se bavili o blbostech... Najednou Kuba povídá: ,,Tak co, už mu to povíme, nebo ho budeme napínat do večera?" Řekla jsem, že je mi to jedno, a viděla, jak Jardovi málem vypadly oči zvědavostí a začal vyzvídat. Otázky stylu O co jde? a Co se má dít? padaly od té chvíle každou minutu. Tak jsme ho trošku navnadili, že jsem teda těhotná, a Kuba zdůraznil, že tři týdny (to byl totiž poslední termín, co se u mě Jarda zastavil na ,,pokec"). Víc zmatený obličej jsem ještě neviděla a v hloubi duše jsem se strašně těšila na večer.

Cele odpoledne o tom děsně přemýšlel, a tak přišel večer už docela opilý. Když přijeli naši přátelé, tak jsme začali vyprávět story, jak jsem si nechala implantovat cizí vajíčko (jelikož jsem neplodná a on to ví, jenže o IVF neví vůbec nic), no a on byl zrovna po ruce, takže je otcem mého dítěte. A bylo to tady, panická hrůza se mu vtiskla do tváře, a pak minimálně hodinu nebo dvě seděl a mlčel, až ve chvíli, kdy začal psát své přítelkyni, jsme mu řekli pravdu. Ale vychutnávala jsem si každou minutku jeho strachu, jak řešil, že na dítě není připravený, že nemá peníze a že neví, co bude dělat.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Bývalý se dost vyděsilFoto: samphoto.cz/jiunlimited

Cítila jsem velké zadostiučinění

To bylo největší zadostiučinění, jaké jsem si mohla přát. Kupodivu jsem se tím strašně bavila a nejvíc, když mi řekl: ,,Dej mi týden, já si s tebou pak promluvím." A já jsem mu s velikou radostí vmetla do tváře, že s ním o ničem takovém mluvit nechci, že se s Kubou o to malý postaráme, protože takového otce bych mu nepřála... Víc ublížit mužskému egu fakt nemůžete, to mi věřte!

Musela jsem ocenit, že se k tomu chtěl postavit, i když vím, že by to nezvládl. Takže vtipným a lehkým pomstám zdar, milé dámy, a pamatujte si, že nic se nemá přehánět a kdo si počká, ten se dočká... Teď jsme dál přátelé, ale už vím, že se sakra zamyslel nad tím, jak by se měl chovat ke své nynější a těm dalším přítelkyním, co přijdou.

Načítám