Článek
Není ovšem hudba jako hudba. Nejúčinněji na nervovou síť v mozku působí skladby, jejichž rytmus vychází ze srdečního tepu, tedy ze šedesáti úderů za minutu. Tento požadavek splňuje hudba barokní a zejména skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Při jejich poslechu se prý upravuje srdeční rytmus i krevní tlak.
Stačí hrnec a vařečka
Dítě tato hudba svým rytmem strhává. Je to právě její symetrie a opakující se motivy, co děti láká k napodobování. Pro začátek stačí hrnec a vařečka. Jakmile se dítě dokáže strefit do předmětu, můžete začít. Pusťte skladbu, vyťukejte rytmus a předejte vařečku dítěti. Dítě se nejen zabaví, ale rozvine své duševní schopnosti. Zdokonalí orientaci v prostoru a čase. Pochopí, co znamená pomalu, rychle, kdy je třeba čekat, jak je možné sladit pohyb těla s hudbou apod. Časem může být samozřejmě výuka sofistikovanější. V každém případě se duševní rozvoj dítěte díky hudbě urychlí.
Tvrzení kalifornských psychologů potvrzují i neurologové. Díky diagnostickým metodám, jako je magnetická rezonance a tomografie, prokázali, že poslech barokní nebo jiné hudby, zachovávající rytmus šedesáti úderů za minutu, posiluje v prvních letech života nervovou síť v mozku dítěte, stimuluje jeho tvořivost a motivaci.
Mozart zklidní i puberťáky
V některých základních školách v USA, např. v massachusettském Needhamu, je účinků barokní hudby programově využíváno k uklidnění žáků. Na začátku vyučovacích hodin zní ve třídách vedle Mozarta G. F. Händel, A. Vivaldi, J. S. Bach a G. P. Telemann. Vědci uvádějí, že díla těchto autorů stimulují obě mozkové hemisféry, které se díky tomu aktivují a navzájem doplňují. Děti se tak snáze zklidní a soustředí. Dokonce se zdá, že taková hudba může přispívat k zachování mozkových buněk, kterými jsme obdařeni po narození a které, pokud je nevyužíváme, odumírají.
Tak neváhejte a běžte koupit Mozarta. Kdyby nic jiného, tak společný poslech hudby s dítětem bude jistě hezkým zážitkem.
