Hlavní obsah

Chcete přežít jejich pubertu? Tohle jim neříkejte. Nikdy!

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Máte doma dospívající děti, které mají svou hlavu, a často s nimi vedete nevděčné diskuze, nebo dokonce hádky? Možná děláte něco špatně. Zkuste se pro začátek vyhnout větám a otázkám, které puberťáci nesnášejí.

Článek

Každé vývojové stadium má své kladné i záporné stránky a puberta, zvaná také „telecí léta“, je určitě jedno z nejtěžších – někdy se ty klady hledají dost ztuha. Během puberty se totiž nejvíce formují postoje a utvářejí názory na svět, na druhé pohlaví, ale i na budoucnost. A právě proto se v tomto období rodiče snaží dětem radit na základě vlastní zkušenosti – často to bývá opravdu obtížné: pubescenti jsou značně ovlivňováni kamarády a doma pak s nimi nebývá lehká řeč.

Jestli tím právě procházíte, pak se musíte obrnit svatou trpělivostí a uvědomit si, že vaše dospívající ratolesti jsou velice citlivé a občas i dosti vznětlivé. Víte, na které věty jsou určitě háklivé a proč byste se jim měli raději vyhnout? Určitě to vašim vzájemným vztahům jen prospěje.

Kam jdeš a kdy se vrátíš?

Tohle jsou asi dvě „nejprudivější“ otázky a puberťáci je slýchají nejčastěji – proto na ně mají averzi. Je logické, že rodiče chtějí mít přehled, kde se jejich děti pohybují, a netouží po tom, aby někde zůstávaly přes noc. Proto si nastavte jasná pravidla předem, abyste se nemuseli pokaždé ptát stejně, a vymezte pro tyto situace mantinely, aby byly spokojené obě strany a vy jste doma neumírali strachy, kde se děti toulají.

S kým jdeš?

Vzápětí za zmíněnými dvěma otázkami následuje většinou tahle jako třetí v pořadí. Nemyslíte, že je trochu zbytečná? Odpověď je jasná. Jestli jde dítko s kamarády, stejně nebudete nejspíš přesně vědět se kterými. No a jde-li s partnerem či přítelkyní, tak si to jistě nechá pro sebe.

„Moje čtrnáctiletá dcera má v tomto období skvělý vztah s mojí mladší sestrou, se kterou si rozumí jako s kamarádkou – víc než se mnou. Takže když chci něco vědět o tom, zda má už kluka nebo s kým tráví čas, vím to od sestry, které se se vším svěřuje. Ne že by mi nedůvěřovala, ale co se týče kluků, o těch se jí zatím moc se mnou nechce bavit a já ji nechci tlačit,“ říká maminka Ivana.

V tomhle chceš vážně jít?

„Občas mi zůstává rozum stát, když vidím, v čem jde dcera ven. Zvlášť když mají džíny víc děr než látky. Ovšem ona vždy jen protočí oči v sloup a utrousí poznámku o tom, že v období křídy, kdy jsem dospívala já, se jistě nosilo něco jiného aneb dinosaurům to prý nevysvětlíš,“ stěžuje si maminka šestnáctileté Anny.

Jinak to vidí sedmnáctiletá Vendy, kterou také rozčilují otcovy poznámky na její oblečení: „Když odcházím v tílku a kožené bundě v zimě, tak táta s oblibou říká, že tahle šlupka určitě nebude mít vliv na můj zápal plic, co dostanu příští týden. No a já mu jen odvětím, že triko jako triko a bunda jako bunda.“

Takže co se týče oblečení, chce to s nadhled. Období dospívání bývá také dobou experimentů. Schválně zkuste najít svoji fotku v nějakém pubertálním modelu a společně se nad ní s dětmi zasmějte.

Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Období puberty bývá náročné pro děti i pro rodičeFoto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com

Co bylo ve škole?

Opravdu si myslíte, že vám bude pubescent po příchodu ze školy s nadšením vyprávět, jak mu zase nešla matika nebo že se nudil při hodině přírodopisu? Zamyslete se a vzpomeňte si, jak bývalo ve škole vám. A jde-li vám o známky, tak ty špatné se dozvíte na třídních schůzkách a ty dobré vám děti rády ukážou samy. Nebo na to zkuste jít chytře a zeptejte se trochu jinak. Co třeba: „Zaujalo tě během dneška něco? Byla ta písemka těžká jako posledně?“

Už máš kluka?

Tak s tímhle dotazem budete v očích dospívajících nejspíš dost trapní. První rande jsou pro ně dost ošemetnou záležitostí, a jestli to bude stát za to, dejte jim čas, třeba se vám pochlubí sami. Buďte shovívaví, však to poznáte.

Mluv se mnou jako s kamarádkou

Tak na to rovnou zapomeňte. Tendence pronášet podobné věty mívají hlavně matky – snaží se být potomkům blíž, aby se svěřovali, ale je to omyl. Pro děti budete vždy autoritou a váš vztah není kamarádský, je na jiné úrovni. Můžete si spolu lakovat nehty, jít na nákupy či do tetovacího salonu, ale netlačte na pilu, co se týče svěřování s holčičími či milostnými tajnostmi.

Dokud tě živím a dokud tu bydlíš

Když jde do úzkých, často začnou rodiče argumentovat podobnými větami. Je to ale trochu paradox – starat se o potomstvo je povinnost, a navíc určitě nechcete děti doopravdy vyhodit na ulici. Takže raději nevyhrožujte ničím, co ve skutečnosti nemůžete a ani nechcete dodržet.

A jaké věty rozvíří vody u vás doma? 

Reklama

Související témata:

Načítám