Hlavní obsah

Chtěli bychom chlapečka! Jak na to?

Foto: Shutterstock

Tatínkové si ve skrytu duše přejí klukaFoto: Shutterstock

Když se nastávajících rodičů zeptáte, jestli si více přejí holku nebo kluka, ve většině případů odpoví: „To je úplně jedno! Hlavně aby bylo dítě zdravé!" Statistika je ale neúplatná a mluví jasně: Po chlapečcích je větší „hlad". Některé páry si místo plánovaných dvou dětí pořídí klidně čtyři, jen aby to další byl kluk.

Článek

„Zřejmě je to dané historicky," vysvětluje Karel Šíma, historik. „Bylo potřeba zplodit pozdějšího živitele rodiny, dědice a následovníka. Hlavně někoho, kdo by kráčel v otcových šlépějích." Tato zažitá potřeba dalšího muže v rodině měla někdy tragické následky. Např. v Číně v roce 1980 Teng Siao-pching prosadil přísné rodinné zákony, tzv. politiku jednoho dítěte, a hovoří se o tom, že kvůli tomu mohlo zemřít na 300 000 holčiček. Rodiny tak měly právo na další pokus. V Japonsku zase tradiční výchova natolik oslavuje chlapečka, že mu matka vlastně od jeho narození nesmí v ničem odporovat.

Co říká věda?

Vajíčko matky nese pohlavní chromozom X. Záleží na tom, zda do něj dříve pronikne spermie s chromozomem Y - sestava XY znamená syna, nebo spermie X - z XX se vyvíjí dcera.

Spermie nesoucí chromozom X lze oddělit od spermií Y. Spermie X je o trochu větší a těžší, takže v laboratoři už X a Y barevně dovedou rozlišit. Toho by se dalo využít při oplodnění ve zkumavce, ale bylo by to velmi nákladné.

Co říká statistika

Je zřejmé, že více holčiček se rodí starším otcům a kluka může čekat naopak starší matka. Co když jsou ale starší oba rodiče? Další údaje vycházející z číselného srovnání hovoří o tom, že více dcer se rodí manželkám pilotů či potápěčů, v rodinách evangelických kněží...

Psychologie vychází z hierarchie

Smyslem naší reprodukce je podvědomá touha po pokračování a aby naše geny nezmizely v propadlišti dějin. Dalším cílem je vidět svá vnoučata a k tomu vede uplatnění našich přímých potomků. „Věřte nevěřte, ve šlechtických kruzích a bohatších vrstvách vůbec, se častěji rodili chlapci, zatímco plebs míval spoustu holčiček," potvrzuje historik Karel Šíma.

Vysvětluje to tím, že bohatý syn měl spoustu partnerek na výběr a mohl zvolit i chudé, ale zdravé děvče. To právě mělo šanci, že si je vyvolí bohatý pán. Zato chudý syn už žádnou naději na postup sňatkem neměl. Tento jev vysvětluje rozdílem ve stravování různě bohatých vrstev. Ti s vyšším postavením měli v potravě větší množství bílkovin. Žádný důkaz ale pro tento fyziologický předpoklad neexistuje.

Další výzkumy

„Za války přicházelo na svět o něco více chlapců. Údajně proto, aby nahradili padlé. Zdá se to ale kontraproduktivní - že by se potom tito junáci ženili a plodili s postaršími válečnými vdovami?," dohaduje se historik. Pravděpodobnější se zdá předpoklad, že chlapce častěji rodí ženy dominantnější, nezávislé - což za války rozhodně být musely.

Jak počít syna?

Podle Aristotela je pro zplození syna důležité umístit lože na severojižní ose. Francouzští šlechtici, nejenže lehávali na pravé straně lože, ale dokonce si nechávali odstranit levé varle - chlapce prý počnou jedině z pravého. Japonci doporučují zvýšit matce přísun vápníku, jiné národy mají přesně rozvržený jídelníček pro maminku, která chce ovlivnit pohlaví dítěte. Severské ženy kvůli početí syna vkládaly pod postel sekerku.

Má osobní zkušenost: Když jsem v roce 1988 čekala svého třetího syna, stala jsem se součástí projektu, který měl v posledních týdnech těhotenství určit pohlaví dítěte bez zkoumání plodové vody. Šlo o výzkum, ne o mé přání. Jednou týdně se mě ptali, které barvy se mi líbí, co mi chutná... Vyšla z toho na 90 % holka, ale ačkoli se mi při testech líbila růžová barva, jsem za Jiříčka ráda.

Faktem je, že kromě vědeckého poznání rozdílu mezi chromozomy, jsme zatím na přírodu nevyzráli. Přesto ale, „ nezafungovala" vám nějaká metoda? Podělte se s námi o ni na info@prozeny.cz.

Načítám