Hlavní obsah

Děsíte se nevypnutého sporáku a nepořádku? Možná máte poruchu!

Foto: thinsktock

Lidé s obsedantně-kompulzivní poruchou jsou z nekončícího provádění rituálů často velmi unavení

Celé hodiny tráví umýváním rukou nebo přerovnáváním věcí. Trápí je nutkavé, podivné myšlenky. Nesmyslnými rituály nakonec zaplní většinu svého času. Proč to dělají? A dá se jim pomoci?

Článek

Pamatujete si na podivínského spisovatele, kterého ve filmu Lepší už to nebude ztělesnil Jack Nicholson? Na jeho posedlost hygienou a zoufalou snahu nešlápnout na spáru mezi dlaždicemi? I tak může vypadat nemoc, nazývaná obsedantně-kompulzivní porucha.

A nemyslete si, nejde o nic neobvyklého: podle nejnovějších odhadů je to druhá nejčastější psychická porucha, hned po depresi. Psychiatr Ján Praško odhaduje, že se s ní u nás důvěrně seznámí každý 30. až 50. člověk.

Co je to obsese a kompulze?

„Někdo blízký dostane rakovinu a zemře." „Vyhoříme nebo vyletíme do povětří." „Neovládnu se a udělám něco strašného, třeba bodnu vlastní dítě nožem." „Kliky, držadla a vlastně všechno je plné bakterií. Nakazím se!" Podobné obsedantní (vtíravé) myšlenky se znovu a znovu objevují v mysli postiženého a vyvolávají v něm nezvladatelnou úzkost. „Nutkavé jednání, kompulze, je pak odpovědí na obsesi a způsob, jak se s ní vyrovnat. Jde o pohybový rituál, který člověk dělá, i když ví, že vlastně nemá smysl,“ vysvětluje psycholog Tomáš Novák.

Foto: thinsktock

Zamyslete se nad tím, zda vaše pořádkumilovnost již nehraničí s nemocí

„Pokud přejdu chodbu jen po bílých dlaždicích, mámě se nic nestane.“ „Když si sedmkrát za sebou umyji ruce, nenakazím se.“ Množství „příkazů“ se ale stupňuje a v nejhorších případech vyplní nešťastníkovi většinu života. Přijde o práci, jeho blízcí jsou z něj zoufalí.

Pořádná? Ne, nemocná

Třicetiletá Anna trávila večery v obavách, jestli vypnula sporák. Jakmile uvařila, dala si hned ruce za záda, aby měla jistotu, že sporák znovu nezapnula. Pak si šla sednout k televizi. Jenže nutkavé myšlenky ji zanedlouho stejně přiměly vstát a Anna šla pro jistotu zkontrolovat, zda je sporák skutečně vypnutý. Mezi obývákem a kuchyní tak pobíhala celý večer.

Ilona věnovala většinu dne luxování, žehlení prádla, jeho pečlivému skládání do skříní a rovnání ozdobných deček. Srovnané musely být i třásně na koberci – když o ně někdo nohou zavadil, hned přiběhla s hřebenem. Manžela i dcerku terorizovala přesnými pravidly, na co je možné sáhnout a kam je třeba co dát. Na léčení se dostala poté, co manželovi ruply nervy a naleštěný obývák doslova zdemoloval.

Foto: thinsktock

Peskujete partnera za to, že ve dřezu zanechal zaschlé kapičky, na stole po něm zbyly drobečky, vše po něm neustále utíráte? Připusťte si, že problém máte vy, ne on!

Pomoc existuje!

„Většina nemocných si je vědoma toho, že jejich chování je iracionální, ale nedokážou je neprovádět, protože v případě vynechání cítí strach z katastrofálních důsledků. Jen výjimečně si své chování zdůvodňují čistotností, smyslem pro pořádek nebo opatrností. Často se za něj stydí a bojí se, že je budou ostatní pokládat za blázny. Příznaky proto tají a obávají se vyhledat odbornou pomoc," popisuje vývoj nemoci Ján Praško.

Když už se ale k odborníkovi dostanou, pocítí většinou značnou úlevu. Tak jako Anna: „Do té doby jsem nechápala, co se děje. Myslela jsem si, že je to všechno moje vina. Když jsem zjistila, že podobnými příznaky trpí ještě další lidé, hned mi bylo líp.“ Léčba má podobu psychoterapie kombinované s užíváním léků, které upravují biochemii mozku. Trvá mnoho měsíců, ale může se protáhnout i na několik let. Pokud pacient spolupracuje, bývá ale většinou úspěšná.

Obsedantně kompulzivní porucha dá zabrat nejen nemocnému, ale i jeho rodině a blízkým. Je vám tohle chování povědomé? Znáte někoho takového? Nenechte se zatáhnout do jeho rituálů, ale zůstaňte mu nablízku. Podpořte ho v úmyslu začít s léčením. Bez odborné nemoci se z toho totiž nejspíš nedostane.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama