Děsivá noční dobrodružství

Odborně se tomu říká noční děsy. Nebo chcete-li latinsky - pavor nocturnus. Vznikají zhruba hodinu až pět hodin po usnutí, kdy je spánek nejhlubší. Jsou to stavy extrémního děsu a paniky spojené s intenzivním křikem a neklidem. Tyto děsy se vyskytují u 1-6 % dětí a u 1 % dospělých.

Laikové někdy zaměňují noční děsy za zlé sny. Tak tomu ale není. Noční děsy jsou dočasnou poruchou nervového systému a opakují-li se příliš často, je nutná návštěva lékaře a zklidňující léky.

Při nočním děsu dítě může křičet nebo mumlat a vypadá, jako by bylo vzhůru. Nepoznává nás, odstrkuje nás a může křičet ještě víc, pokud se jej pokoušíme vzít do náruče.

Některé zdroje uvádějí, že není dobré z těchto stavů dítě budit, protože je to velmi obtížné a pro dítě velmi stresující. Jiné zdroje uvádějí, že dítě se z děsů samo po chvíli probudí a nic si nepamatuje.

Osvědčeným pomocníkem proti děsům je zklidnění dítěte. Dítě by nemělo jít večer do postýlky extrémně unavené, měli bychom ho přes den alespoň na chvilku nechat odpočívat, nejlépe odpoledním spánkem.

Jinou formou nočních dobrodružství jsou zlé sny, neboli noční můry. Dítě si je většinou pamatuje, nebo si pamatuje alespoň ten ošklivý pocit. Jedná se totiž o sen naplněný úzkostí nebo strachem. Vyskytuje se u 10-50 % dětí i u dospělých - jistě každý z nás alespoň jednou nějaký ten hodně zlý sen měl. Sny bývají obvykle velmi živé a často se jejich témata opakují nebo jsou si podobná. Noční můry se objevují spíše v druhé polovině noci, kdy je už spánek lehčí. Mohou mít základ v tom, co člověk přes den zažil, nebo co četl, případně viděl v televizi. Pokud nás tedy trápí, je dobré se těmto podnětům vyhýbat a před spaním si navodit příjemnou atmosféru.

Strach často nahánějí děsivé sny, v nichž na dítě najíždí auto, padá z věže, je ohrožováno podivnými bytostmi, nemůže se pohnout z místa, topí se nebo řítí do propasti.

Pokud má dítě jednou za čas děsivý sen, je to normální. Můžeme ho jemně probudit, aby se vrátilo do reality a uklidnilo. Pokud si vzpomene, co se mu zdálo, můžeme to spolu rozebrat a najít souvislost s konkrétní událostí. Také si můžeme sen převyprávět a vymyslet mu šťastný konec. Zamezíme tak tomu, aby se děsivý sen s týmž dějem opakoval.

Důvodem ke starostem je to, když má dítě děsivé sny často. Pak se musíme zamyslet, zda není něčím dlouhodobě stresováno. V každém případě mu nechme svítit malé světélko v ložnici, buďme u něj před usnutím a přečtěme mu uklidňující (nikoli strašidelnou) pohádku. Noční můry se nám tak obvykle podaří zahnat.