Hlavní obsah

Můj muž? Sobecký lakomec!

Foto: shutterstock.com

Není lehké mít za manžela sobce

Nedalo mi to nereagovat na váš článek Když je partner sobec. Nevím, jestli mám doma sobce jako vyšitého, nebo je to taková nějaká kombinace, každopádně je to s mým manželem docela složité. Od počátku chtěl rozhodovat o penězích, tak pro klid v rodině jsem mlčela, protože moje námitky stejně nikdo nebral vážně.

Článek

Vesele jsem máchala i ložní prádlo ve vaně s břichem jako balon při rizikovém těhotenství, protože nebylo na automatickou pračku, zatímco můj mužíček hačal se sluchátky na uších a poslouchal muziku z nové věže, neb na tu penízky byly...

Taky jsem devět let čekala na pořádnou podlahu ve 110 let starém domě, zuřivě drhla rozeschlá prkna a hubila plísně a prach, abychom se se synem coby astmatici neudusili. Manžel podlahu nechtěl. Jemu to tak stačí a hotovo. Koupil televizi za 50 tisíc, domácí kino za 30, aby to po dvou letech dal zdarma tatínkovi a koupil si nové.

Na karate pro syna nejsou peníze. Nebude to tedy platit. Ale... koupil synovi nový psací stůl, TV, DVD přehrávač, mně nový telefon... mám pocit, že není úplný sobec. Rád se s námi rozdělí, jednou za pár let i přizpůsobí, ale až jemu se to hodí, až JEMU nebude scházet to, co nám dá, nebo až JEMU se prostě bude chtít. Nebo až začne žárlit tak, že se bojí, že ztratí svou ženu a potažmo i syna.

Foto: shutterstock.com

On má právo se odreagovat

Není lehké s takovým člověkem žít, zvlášť když ho rodiče podporují, protože ON se přece musí odreagovat, když má „ty nervy" (agorafobii), a přece se snaží, i ledničku mi koupil (domácí pekárnu, pračku, sedačku, ba i mikrovlnku)!!! Jako by nikdo jiný nervy a starosti neměl, jako by se nás ve společné domácnosti nic netýkalo. Veškeré dohody jsou k ničemu, vždycky odkýve, jako že rozumí a máme pravdu, ale buď si to stejně udělá po svém natruc, nebo potají, aby byl spokojený, a lže a lže a lže, hlavně když je po jeho... (on na výlet přece ani nechce, jede jen kvůli nám!!!)

Je ponižující škemrat o každou korunu, nemoci si vydělat víc, neboť požaduje domácí servis atd., ale je i hezké mít nějaké překvapení, dárek, pozornost. Nevím, jestli je skutečně sobec, nebo jen rozmazlený fracek, kterého jsem za 17 let nedokázala zkrotit. Nevím, jestli není chyba v mém chápání jeho konání, jakákoliv moje snaha o osamostatnění vedla k velkým rozepřím a to je ještě víc vysilující.

Tak mi nezbývá než se s tím nějak smířit nebo prostě zvednout kotvy a jít. Jen nevím, jestli by to ode mě nebylo sobecké vůči vlastnímu synovi, jestli je to vůbec správné, jestli tyhle věci skutečně jsou středobodem světa a na tom stojí náš vztah, jestli je tohle všechno pro mě tak moc důležité. Jestli prostě nemá jiný žebříček hodnot, jestli pro mě důležité věci bere jako nepodstatné, jestli si vůbec mluvíme stejným jazykem!

Přeji všem krásné babí léto a pevné nervy do života.

Přečtěte si také článek Ivany Cvachouškové Když je partner sobec!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama