Dovolená bez rodiny? Ano!

Asi znáte ten pocit, kdy si nutně potřebujete od všech odpočinout. A představa, že letní dovolená bude opět spočívat v péči o děti, jejich věčném hlídání, vyhovování jejim požadavkům a řešení jejich konfliktů, ve vás nevzbuzuje to pravé „těšení". A co teprve když si jdete momentálně na nervy i s partnerem. Zkuste se domluvit a pořiďte si odpočinek podle svého gusta.

Hanka to udělala přesně tak. Babičky se ujaly dětí, manžel souhlasil s neskrývaným nadšením a odjel s kamarády na cyklistickou výpravu. „Asi si ode mě i od dětí chtěl taky odpočinout. Takže jsem se domluvila s partou bývalých spolužáků a spolužaček a vyrazili jsme do Řecka. Když jsem si představila, že bychom to absolvovali s rodinou, tak se mi ježily vlasy: Děti by byly unavené a znuděné, manžel nervózní, začali bychom se hádat...," zamýšlí se Hanka.

„První den po návratu jsme se věnovali dětem a pak seděli u vína a povídali si, prostě idylický zamilovaný večer, jaký jsem už dlouho nezažila. A po pravdě řečeno, i sex pak stál za víc než předtím. Prostě jsme se jako rodina sešli ve skvělém rozpoložení," tvrdí Hanka.

Sandra s Kamilem vstupovali do manželství s tím, že si hodlají dopřát volnost a svobodu (ne, že by si „zahýbali"). Respektují to i teď, kdy mají malé děti. „Když chci jít s kamarádkami nebo si zacvičit, Kamil se o děti dokáže skvěle postarat. A já mu taky nevyčítám, když tráví čas svými koníčky a s kamarády. Poprvé jsem jela úplně sama na cvičení aerobiku, podruhé s kamarádkou na lázeňské kúry. Je to vždycky pár dnů, které si chráním pro sebe," vypráví Sandra.

Jak ale dodává, zpočátku byla šokovaná, když od kamarádek slyšela: Ty tady necháš rodinu a jedeš si užívat? „Připadala jsem si sobecká. Ale pak jsem dospěla k názoru, že naše rodina funguje skvěle oproti těm, kteří se jakoby rodině obětují, ale jsou z toho tak unavení a otrávení, že se dost nevěnují ani sami sobě, ani dětem, jejich partnerské vztahy jsou plné napětí," míní Sandra.

I psychologové tento přístup doporučují. Stereotyp sám o sobě ubíjí vztahy, a to nejen mezi partnery. „I děti bývají obětí stereotypu, když kvůli každodenním povinnostem a únavě pak rodiče nedokážou vnášet do jejich života nic nového," míní psycholožka Veronika Králová. Podle ní i dětem svědčí, pokud jsou na omezenou dobu s jedním z rodičů, který se jim věnuje na jiné bázi, než jak funguje zaběhaný model rodiče-děti. Naopak byste se měly vyvarovat jakékoli žárlivosti, když jsou děti nadšené z tatínka, který se jim pár dnů věnoval, a vaše péče najednou jakoby šla stranou. „Ještě horší je, když si partneři dopřejí oddělenou dovolenou a pak žárlivě slídí, co a s kým ten druhý dělal. Pokud je vztah funkční, měl by v tomto ohledu být založen na důvěře, toleranci," říká doktorka Králová.