Pět největších chyb ve vztazích: Čím si ženy pomalu a jistě ničí lásku? Tohle muži nevydrží!

V chování jedinců se často opakují určité vzorce, a aniž by si to plně uvědomovali, velmi ovlivňují, jak je druzí vnímají. Některé reakce nebo způsob komunikace se u žen objevují častěji a mohou postupně narušovat i vztahy, které jinak fungují. Které jsou ty nejzávažnější?

Vybraly jste si ho, zamilovaly se do něj, rozhodly se s ním žít. Tak proč ho chcete měnit? Jakýkoli pokus o převýchovu mužů představuje velký omyl.

Ale pozor, nepleťte si převýchovu s přizpůsobením vzájemným potřebám. „Změny v chování bych rozdělila na ty, které nejsou zásadní, a na ty, které jsou v charakteru na přední příčce hodnot,“ říká vztahová koučka Lenka Černá.

Jednoduše řečeno, pokud muže žádáte, aby po sobě uklízel nádobí do myčky, není to převýchova. Žijete spolu, tak proč si nevyjít vstříc. Jestliže se z něj však snažíte udělat jiného člověka, od naprostého praktika a realisty vyžadujete romantická gesta hodná filmových hrdinů nebo po nesportovci chcete, aby běhal maraton, odkláníte ho od jeho přirozenosti. A on s vámi nebude šťastný. Buď bude neustále odrážet vaše požadavky, nebo se přizpůsobí, ale nebude to on a bude v rozporu sám se sebou.

Chystáte mu svačiny, připravujete oblečení, vaříte večeře a servírujete mu je až pod nos, nikdy neřeknete ne… Jste tu stále a na sto procent pro něj? Chyba!

Děláte to sice v dobré víře, ale snižujete tím vlastní hodnotu. „Je úžasné, když žena vytváří teplo domova, ale nic se nemá přehánět. Muž by rozhodně neměl mít pocit, že má doma služku, která se o všechno postará. Muži jsou od přirozenosti lovci a nedělá jim dobře, když mají vše jisté. Žena by měla dávat ve vztahu muži zdravé výzvy, třeba už jen tím, že má svoje zájmy, práci a není na něm totálně závislá,“ říká Lenka Černá.

Navíc vám mohou dojít síly. „Některé ženy pečují, obletují, ale pak si stěžují, že jsou na všechno samy, že jim nikdo nepomůže. Ale přitom si za to mohou samy. A vystresovaná a unavená žena mnohdy přijde o vše a zbydou jí jen oči pro pláč,“ tvrdí koučka Lucie Horká.

Naštval vás, něco udělal, nebo naopak neudělal. Řekl něco, co vás urazilo, nebo neřekl něco, co jste chtěly slyšet. A vy teď protestně mlčíte, vrháte na něj naštvané pohledy a na otázku, co se děje, maximálně odseknete, že nic. Ticho a dusno ještě žádný spor nevyřešilo. „Pro zdravě fungující vztah je nutná komunikace, umění říkat své názory, potřeby,“ radí Lucie Horká.

Zpočátku se partner bude snažit zjistit, v čem je problém, ale časem ho to unaví. Otupí, přestane ho zajímat, proč s ním nemluvíte, a dusno bude bobtnat. Lepší je jasně říct, co vám vadí, proč se zlobíte, a vyříkat si to. Pročistit vzduch a podobnému problému předejít.

Je to jako s dětmi. Zprvu mají z čertů, kterými jim vyhrožujete, doopravdy strach a možná to i zafunguje. Ale přijde chvíle, kdy pochopí, že žádní čerti nejsou, a je po všem. Muže sice nestrašíte peklem, ale hrozby typu „rozvedu se s tebou“ nebo „odteď už ti neperu“ mají stejný efekt. „Plané výhrůžky způsobí jen to, že vás partner přestane brát vážně. A postupem času k vám zcela ztratí úctu,“ varuje Lucie Horká. Takže nikdy nevyhrožujte ničím, co doopravdy nehodláte udělat!

To si neumíš vzít talířek? Proboha, zapni si bundu, venku je zima. Třetí pivo? To si snad děláš legraci?! „Peskování je výborná metoda, jak vehnat muže do náruče milenky, kde uslyší pravý opak,“ tvrdí Lucie Horká.

Partner je dospělý a netouží po neustálém kárání, moralizování ani usměrňování. Jestli se vám život s ním nelíbí, nemusíte ve vztahu zůstávat. Neustálé peskování nikam nevede. Vy se přestanete cítit jako partnerka, ale spíš jako matka, on si začne připadat jako dítě. A oba si to, co vám schází, budete hledat jinde. Vztah má být rovnocenný. Jste partneři, nikoli šéf a podřízený či matka a syn.

Koupila jsem ti trenýrky a máš chuť na čaj! Proč není v partnerství dobrý model „rodič a dítě“?