Článek
Kdysi jsem četl, že se čichový vjem dokáže do mozku zarýt na nejdelší dobu ze všech počitků. A že na pachy dokonce máme navázané vzpomínky, o nichž jsme vlastně už dávno nevěděli. Třeba že loupete mandarinku a u toho si vzpomenete, jak jste před mnoha lety takhle seděli před Vánoci s babičkou po Mikuláši, hráli karty a loupali mandarinky. Prostě jedna drobnost chycená do nosu, která dokáže vyvolat velké emoce.
I naše redakce byla minulý týden plná „čichových“ emocí. Třeba když kolegyně Káťa pekla tři různé varianty sekané pro článek, na který se můžete těšit už tento pátek. Stačilo pár minut v troubě, a kanceláře byly plné vůně, kterou zná z dětství většina z nás naprosto bezpečně. Jeden z receptů navíc vymámila od maminky své kamarádky, protože si vzpomněla, že u nich zhruba před 10 lety vynikající sekanou jedla.
Vůně se přihlásila o slovo také ve středu, když Káťa do redakční kuchyně postavila trojici sklenic s nakládanými sýry poté, co se samozřejmě náležitě proležely. Já je jako asi jediný nejím... Ale ostatní? Diety nediety, na talířek si před obědem naložily porcičku (myšleno tři) všechny zástupkyně jindy něžného pohlaví.
Po minutě konzumace bylo jasné nejen to, že dneska to u žádné z nich na romantický večer nevypadá, ale i že po zbytek dne budu nucen setrvat v česnekovém oparu, na který jsou i otevřená okna krátká. No, hlavně, že jim to chutnalo... Vy si zmíněné recepty budete moci přečíst ve čtvrtek.
Třetí vůně minulého týdne byla naštěstí už smířlivější. To když jsem vyndal z trouby domácí piškoty. Káťa, která se odmítla smířit s mým odmítnutím česnekových sýrů, sice prohodila něco o tom, že jí piškoty asociují dětství, když byla nemocná a nemohla jíst nic jiného... Ale to už mi radost zkazit nedokázala! Byly vynikající!
A tak vám přeji plodný týden plný jen příjemných počitků! Jak bylo řečeno v úvodu, dlouho na ně patrně nezapomente...
