Hlavní obsah

Editorial: Kdy se shopaholismus mění v šílenství?

Foto: Greta Blumajerová

Nakupovat nás baví. A vždycky může být líp, ale i hůř... A jak to máte vy?Foto: Greta Blumajerová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O našem kolektivním redakčním hédonismu už jsem tu několikrát psala. I přes vášeň pro všechno možné haraburdí mám ale pořád ještě pocit, že si tu zachováváme zbytky soudnosti.

Článek

Tedy alespoň někteří. Došlo mi to při pročítání textu o tom, jak kuriózní ingredience se dnes používají při výrobě kosmetiky (vy si ho budete moci přečíst ve středu). Zlato, diamanty, kaviár, šnečí sliz… Skoro se mi zdá, že lidstvo už zešílelo do té míry, že téměř není, kam dál se posunout. A zároveň to naznačuje, jak moc se ještě náš shopaholismus může zhoršit :-)

Ostatně mám tu hned dvě kolegyně, které se na ten okamžik připravují. Dvě vyhlášené expertky na nakupování – Jana N. a Natalie – dávají už pár týdnů dohromady sbírku obskurních věcí, které si pořídí, až vyhrají ve sportce. Hlavním kritériem při výběru je naprostý nepoměr mezi tím, jak daná věc vypadá nebo z čeho je vyrobená, a její cenou.

Na špici jejich žebříčku se momentálně vyjímá deka v ceně osmi tisíc korun. Tu dámy doplní seslí, která prý vypadá, jako by ji vyrobily děti během školy v přírodě („čtyři klacky spojené kožkou“), a která vyjde na šest tisíc. Vyhlédnutou mají i lampu „z drátů, přes které je přehozené staré prostěradlo z nemocnice“, která stojí 13 tisíc korun.

Rozšiřování sbírky průběžně barvitě komentují a poslouchat je je docela legrace :-) Až v té sportce vyhrají, mohly by se dát dohromady s další naší kolegyní, která má také dost zvláštní postižení – ujíždí totiž na sériích. Vše, co vychází ve vizuálně nebo autorsky propojené sérii, musí mít komplet. A protože spolu sdílíme vášeň pro knihy, sleduji to v přímém přenosu. Pravidelně mezi námi probíhá následující dialog:

Nejmenovaná kolegyně: „Vyšel třetí díl série XY, musím si ji koupit.“

Já: „Zlatko, všechny recenze jsou tragický. A kamarád to četl, a prý je to fakt blbost.“

Nejmenovaná kolegyně: „Já vím, ale když já mám první dvě knížky, a prostě musím mít sérii.“

Já: „Takže když vyjde ještě dalších šest srágor, tak si je koupíš taky?“

Nejmenovaná kolegyně: „Jo.“

Já: „A nevadí ti, že za jeden díl vyhodíš pět stovek?“

Nejmenovaná kolegyně: „Vadí. Ale co mám sakra dělat?“

Takže ano – až takhle daleko to může zajít :-) Znáte někoho, kdo při nakupování občas úplně ztratí soudnost? Nebo se mu to dokonce stává pravidelně?

Přeji vám příjemný týden!

Načítám