Hlavní obsah

Erotika včera a dnes

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Erotická literatura již dnes není tabu

18. 10. 2008

Erotická literatura. Dnes již nespoutaná a plná netabuizovaných témat. Dlouho se vyvíjela a procházela obdobím kdy byla cenzurovaná, než se mohla veřejně odkrýt v celé své kráse. Jak se erotika probojovala přes upjaté romány k dnešní otevřenosti?

Článek

Básnířka Saphó a její Óda na Afroditu, která opěvuje ženskou krásu, se stala zakladatelkou erotického lyrismu. Také Platón a jeho texty (428 - 348 př. n. l.) a další antičtí i středověcí spisovatelé se nechávali inspirovat erotikou. Oficiální název? Literární erotismus. Zahrnuje mnoho žánrů a úrovní kromě pornografie. Mezi ní a erotikou je rozdíl. Jaký? Erotika téma nabídne, ale neukáže světu všechno, a tak nechá průchod fantazii a touze čtenáře, kdežto pornografie přímočaře vyjadřuje svůj záměr.

Pojem erotická literatura vznikl v 19. století, kdy se přívlastek „erotický" začal používat na počest řeckého boha Erota, který byl spojován nejen se sexualitou, ale i duchovní láskou a touhou. Každopádně vše začíná u touhy. Ta se v době od 16. do 19. století schovaná za manželský sex musela ve svých projevech krotit, aby nenabourala morálku lidu.

Sex je zlo

Sexuální touha je něco přirozeného, ne však nutně tolerovaného. Vždy byla více či méně eliminována vyjádřením puritánské církve, která postavila zlo a sex do jedné linie. Přizpůsobovala se mravům a době, podléhala cenzuře. Ve druhé polovině 20. století se touha přetvořila v obchod, pronikla na trh a stala se výborným prodejním artiklem.

Erotická literatura jako taková vznikla vlastně kvůli dvojímu pohledu křesťanské věrouky. Církev měla stanovovat hranici mezi slušností a obscénností, a určovala, co je správné. Všechno erotické včetně literatury se samozřejmě odsuzovalo pro spojení s hříchem, na sex se pohlíželo pouze jako na součást legitimně uzavřeného a předem dohodnutého manželství bez vášně, což se začalo odrážet i v literárních dílech. Románová literatura přisuzovala všechno hezké pouze mimomanželským a utajovaným poměrům. A tím, že křesťanství nedovolovalo veřejné vyjádření erotična, dostalo se do pozice jakési vyšší moci, které je zapotřebí vzdorovat. Každá doba měla a má svoje rebely.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Církev spojovala erotickou literaturu s hříchem

Okouzlení perverzí

Pravidla jsou od toho, aby se porušovala, řekli si mnozí umělci a začali ve svých dílech opěvovat sexuální perverze a objevovat rozkoš v krutosti. Díla jako naturalistická Nana od Émila Zoly (ve své době považovaná za pornografické dílo), Flaubertova Paní Bovaryová nebo básně z Baudelairových Květů zla ukazovaly, že se autoři uchylují ke kritice nepřínosného manželství a právě k nějaké formě deviace. Konkrétně Baudelair označil za rozkoš týrání a bolest způsobovanou druhému - ženě - a opěvoval ve Květech zla sexuální sadismus. Církví stanovené hranice vybízely autory k jejich překračování. Ta pravá sexuální revoluce měla ale teprve přijít.

S vynálezem knihtisku na konci 15. století cenzura fungovala na plné obrátky, texty nesměly hanobit královskou moc, církev ani dobré mravy. Do Francouzské revoluce se distribuce „nemravných" knih prováděla v Holandsku, jak píše Franck Évrard v díle Erotická literatura aneb Psaní rozkoše. V 18. století se honba za autory „oplzlých" děl trošku mírní, avšak s Napoleonem se přísná cenzura vrací, a co hůř, zesiluje. V roce 1857 jsou například díla autorů Flauberta a Baudelaira postavena před soudní senát za nemorální výrazy a hanobení víry. Teprve když se církev oddělila od státu, erotika začala mít právo se projevit.

Pornografie znamená zisk

Kromě literatury se erotika objevovala v divadelní sféře, poezii, písni. Začala vzkvétat a lehkost v ní obsažená zaujímala prostor pro nadnesené, smyšlené i fantazijní texty. Mnoho autorů erotiku oslavovalo - Guillaume Apollinaire, Fréderica Garda, Fellacie Dessertová a další. Pak zbýval už jen krůček od textu k filmovému obrazu a fotografiím. Nahota se od roku 1893 stala vděčným a vyhledávaným námětem fotografů. 19. století přineslo erotickou vnímavost spisovatelů a pravdivé zobrazování reality. Zároveň se rodí femme fatale - osudová žena čili nejoblíbenější téma tohoto století. Dáma, která si podmaní muže, využívá smyslnosti a je nebezpečně krásná a svůdná.

Sexualita se již chápe i z vědecké oblasti, i když by se dalo říct, že se z ní nedělá „věda". Dochází k prvním sexuologickým průzkumům. Průkopníkem se v této oblasti stává Alfred Charles Kinsey. Průzkumy ukazují široký záběr sexuálních praktik a ženské tělo se začíná odhalovat. Revoluci přináší rok 1965, kdy svět objevil minisukně.

Jelikož ženy nechtěly zůstat pouhou inspirací mužů pro jejich tvorbu, po sexuálním osvobození se samy pustily do psaní erotikou nabitých románů - Emmanuelle Arsenová, Violette Leducová, Regine Deforgesová a další.

Nyní svět, okouzlen pornografií, odsouvá erotiku s city a něhou na dno svého zájmu. Pornografie asi lépe prodává...

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.