Článek
Noc z 30. dubna na 1. května má zvláštní atmosféru. Právě během ní mají největší moc čarodějnice a duchové zimy se prý mohou naposledy pokusit o návrat a ovládnutí přírody. Lidé se obojímu chtěli postavit a zahnat temné síly pomocí rituálů. Do dnešních dnů z nich zůstalo hlavně zapalování ohňů, ale v minulosti jich bylo daleko víc. Takže co vám pomůže, aby nad vámi zlé síly ani v tuto noc plnou kouzel nezískaly moc?
Nejstarší ochrana: oheň
Oheň vždy přinášel světlo a teplo do temných a studených časů, proto se stal i symbolem ochrany proti zlu. Tradičně se právě v noci, kdy se duben mění v květen, zapalovaly vatry na kopcích. Jejich světlo mělo nejen zahnat čarodějnice, ale také očistit krajinu. Kouř z nich měl prý schopnost očistit pole a zajistit úrodu. Ohně se přeskakovaly – kdo to zvládl, byl pak po celý rok zdravý.
Je ale nutno říct, že v našich krajích není tento zvyk původní, přišel z Německa. U nás bylo tradicí zapalovat ohně v noci 24. června, tedy o svatojánské noci, která byla považována za magickou. Ohně odhánějící čarodějnice během Valpuržiny noci se ale staly zvykem i u nás.
Protože se věřilo, že se během filipojakubské noci slétají čarodějnice na košťatech, vyráběli lidé košťata z proutí a ta zapalovali, aby jim cestu překazili – hořící košťata se házela do vzduchu, což mělo letící čarodějnici odhalit a zahnat. A právě zapalování košťat bylo tím, co se původně označovalo jako „pálení čarodějnic“. Tento zvyk měl být odkazem na skutečné procesy s ženami, které byly za čarodějnice označeny a opravdu upáleny.
>>> Kde s dětmi oslavit čarodějnice? Užijte si vatru, lampionový průvod, fireshow i Miss čarodějnice
Byliny přinášející ochranu, lásku a štěstí
Magie této noci měla údajně vliv i na sílu bylinek. Proto se některé sbíraly právě v tento čas a věřilo se, že jsou pak daleko mocnější. Nejen, že pomáhaly proti zlým duchům, jak například třezalka nebo pelyněk a černý bez. Svazek bylinek se mohl uvázat nad dveře domu, aby zlé síly nemohly vstoupit. Spalovaly se, aby kouř z nich čarodějnice odehnal na dálku, ale dívky si je vplétaly i do věnečků do vlasů, protože pak jim měly přinést lásku a štěstí. Někdo si je dával i pod polštář, aby měl klidné spaní a čarodějnice na něj nemohly.

Byliny sbírané právě během Filipojakubské noci mají daleko větší sílu. Lze je pak použít k řešení zdravotních trablů, ale i k odhánění zlých energiíFoto: Yala, Shutterstock.com
Amulety a ochranné symboly
Oheň měl sice nejsilnější moc odehnat vše zlé, ale bylo radno si to i pojistit s pomocí amuletů a ochranných symbolů. Pak se na místa, kudy šlo vstoupit do domu, tedy na práh dveří, ale i do oken, ke krbu a komínu, sypala sůl, která měla zastavit vše nečisté. Nad dveře se věšely křížky z větviček nebo z jeřabiny, která má prý proti zlu úspěšně bojovat. Na práh se sypala čerstvě posekaná tráva nebo sypal písek – čarodějnice prý pak musela před vstupem spočítat všechna stébla nebo zrnka písku, aby mohla dál.
V některých oblastech se používaly i červené stužky, symbol života a ochrany. Aby hospodář ochránil dobytek, obcházel stáje se svěcenou vodou nebo do nich dával uhlíky z ohně, které zabránily čarodějnicím zvířata uhranout.
Lidé v tu noc nosili v kapsách ochranné symboly – kousek svěcené křídy, hostii, trochu svěcené vody nebo květ kapradí.
Nejlepší ochrana před čarodějnicí? Smích!
Kromě míst, kde hoří ohně, vyhýbaly se temné síly a čarodějnice prý i těm, kde bylo živo a veselo. Proto se lidé kolem ohně scházeli, tančili, zpívali, používali bubínky a řehtačky, prostě dělali hluk a dávali tak temným silám znát, že právě u nich nemají co dělat.







