I v zimě můžete sklízet čerstvou zeleninu. Vypěstujte si kadeřávek!

Vypadá úplně nenápadně, zhruba 90 cm vysoká zelená tyčka, ze které do všech stran vyrážejí kudrnaté, tmavě zelené listy. Možná by vás vůbec nenapadlo, že se díváte na naprostého šampiona, a to nejen v disciplíně „přežití v mrazu“, ale také v kategoriích „lahodná chuť“ nebo „obsah prospěšných látek“.

Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta byl vyšlechtěný z brukve zelné. Je blízkým příbuzným i růžičkové kapusty, ze které připravíte zajímavé pokrmy. Nemá v sobě však nic z jejich nahořklé štiplavé chuti. Navíc obstojí v klimatických podmínkách, kdy to většina zeleniny už dávno vzdává.

Jako u dalších zimních druhů, tak i pro kadeřávek platí, že do vrcholné kondice dozrává v chladnějších podmínkách. Čím víc chladu a slunce se mu dostane, tím jsou jeho listy lahodnější a nasládlejší. Listy pravého kadeřávku se sklízejí zhruba od poloviny zimy, sibiřský kadeřávek spíš až na přelomu února a března. Můžete je odkrajovat, jak se vám zlíbí, a máte tak zajištěný přísun vitaminů pro období, kdy je čerstvé zeleniny k dispozici opravdu pomálu.

Pokud byste chtěli mít na záhoně už na podzim odrůdu s velmi jemnou chutí, vsaďte na toskánský palmový kadeřávek, který má tenké, modrozelené, až skoro černé listy. Není mrazuvzdorný jako ostatní odrůdy, zato se stane i ozdobou vaší zahrady. Někdy se mu přezdívá dinosauří kadeřávek, protože struktura jeho listů připomíná kůži plazů.

Semena kadeřávku koupíte doslova za pár korun. Vysévat je můžete rovnou do záhonu do řádků, které by měly být od sebe vzdálené asi půl metru. Rostliny potom vyjednotíte, aby i mezi nimi zůstal prostor zhruba 60 cm, protože se nejedná o žádné trpaslíky. Sázejte je buď v květnu a červnu, nebo teprve na podzim jako následnou rostlinu, když ze záhonu vyryjete mrkev nebo salát.

Kadeřávek je nejen velmi odolný, ale také skromný. Opravdu nesnáší jen kyselou půdu, jinak mu vyhovuje polostín i sluníčko, můžete ho dokonce vysadit i pod keře či stromy, pokud tam zbývá trocha místa. A do třetice má ještě jednu skvělou vlastnost: téměř nikdy ho nenapadají žádní škůdci. Pro něj tedy platí, že kdo zaseje, většinou také sklízí!

Kadeřávek se bez přehánění může nazývat superpotravinou. Vitaminy A, C a B7, z minerálů železo, draslík, hořčík, fosfor, to vše jeho listy obsahují v míře vskutku vrchovaté. Opravdu zásadní je však podíl vápníku, navíc ve velmi dobře využitelné a vstřebatelné formě. Měly by ho tedy hojně jíst zejména ženy v období těhotenství, kojení, ale také v klimakteriu, kdy mívají sklony k řídnutí kostí. Pravidelná konzumace této listové zeleniny rovněž snižuje hladinu cholesterolu v krvi a zlepšuje střevní peristaltiku. Prospívá i zraku, jelikož je zdrojem cenných látek, jako jsou lutein nebo karotenoidy.

Kadeřávek rozhodně nenakupujte nebo netrhejte dlouho dopředu. V lednici vydrží zhruba pět dní, pak začíná hořknout. Z čerstvých jemných listů si můžete připravit salát. Napřed ale odkrájejte košťály a tvrdé části listů, potom je trochu promněte společně s citronovou šťávou a hrubou solí a nechte aspoň pět minut odležet.

Ideální technikou na přípravu pokrmů z kadeřávku je blanšírování, případně listy jen spařte vařící vodou. Chcete-li je vařit, pak maximálně pět až deset minut, jinak ztratí barvu a také utrpí obsah minerálních látek. Můžete je připravit jako přílohovou zeleninu, ale skvěle se hodí i do polévek, rizota nebo těstovin. Ladí s řepou, dýní i luštěninami. A to je další přednost kadeřávku: je nesmírně variabilní.

Dejte kadeřávku šanci. Téměř bez práce můžete mít po celou zimu čerstvou zeleninu denně na talíři.

Semena kadeřávku koupíte doslova za pár korun. Vysévat je můžete rovnou do záhonu do řádků, které by měly být od sebe vzdálené asi půl metru. Rostliny potom vyjednotíte, aby i mezi nimi zůstal prostor zhruba 60 cm, protože se nejedná o žádné trpaslíky. Sázejte je buď v květnu a červnu, nebo teprve na podzim jako následnou rostlinu, když ze záhonu vyryjete mrkev nebo salát.

Kadeřávek je nejen velmi odolný, ale také skromný. Opravdu nesnáší jen kyselou půdu, jinak mu vyhovuje polostín i sluníčko, můžete ho dokonce vysadit i pod keře či stromy, pokud tam zbývá trocha místa. A do třetice má ještě jednu skvělou vlastnost: téměř nikdy ho nenapadají žádní škůdci. Pro něj tedy platí, že kdo zaseje, většinou také sklízí!