Co se spadaným listím? Poradíme!

Byly doby, kdy se spadané listí stromů nechávalo na zahradě. Chránilo jednak pozemek před mrazy a poskytovalo úkryt užitečným zvířátkům (ježek). Zetlelé listí je nejen dekou pro rostliny v zimě, ale i zdrojem živin pro jejich kořeny. Ideální je kombinace listí a jehličí. Jenomže listí je také dobrou líhní pro choroby… Nejen podle zákona o znečišťování ovzduší, ale i z důvodů bezpečnosti by se listí nemělo pálit na zahradě. Popelnice se nemají plnit biologickým odpadem… Nastává tedy nerudovská otázka: Kam s ním?

Ořechové listí na kompost nepatří. Není pro něj zdravé a vhodné. Pak z něj jednak hustě rostou nové semenáčky a má dlouhou dobu rozkladu. Z jednoho ořechu ho můžeme spálit průběžně při táborácích.

Ostatním listím lze přikrývat choulostivé rostliny a stromy – chrání je před mrazy. Nejlepší rada ale zněla:

Není to recept pro oživení ekonomiky, ale věc, která by mě sice nenapadla, ale zní logicky. Strom začne kořenit v místě, kam ho zasadíme, ale jak postupně roste a sílí, rozbíhají se i jeho kořeny do šířky a délky. Zatímco jeho hlavní, silné kořeny už se pevně drží v zemi, s výživou spoléhá na své děti – kořínky, které se rozbíhají do délky několika desítek centimetrů i metrů. Pokud mu tedy chceme dodat živiny, nemá cenu sypat je kolem hlavního kmene, ale právě ke konečkům kořínků. Jak je poznáme? Existuje takzvaný okap koruny. Tam, kde nad zemí končí stromová koruna, až tam sahají kořínky schopné přijímat živiny.

Vytyčíme si na zemi okraje koruny a vyryjeme zde rýhu 20 cm širokou, asi 30 cm do hloubky. Do této rýhy soustředíme spadané listí i opadané větvičky. Vytvoříme tak vysoce funkční kompost pro konkrétní strom. Rýhu dosypeme hnojivem a směs ušlapeme, překryjeme zeminou. Nemusíme napoprvé obkroužit všechny stromy. Zkusíme si to jednou a příště uvidíme. Zkušenost ale hovoří za vše. Strom je příští rok plný síly a problémy se spadaným listím zmizely.