Žijí muži v sexuálním pravěku?

50. léta vypadala, že se jich sex snad vůbec netýká. Jenže to vše bylo jen naoko. Lidé tehdy souložili ostošest, jenom museli do plného rozpuku svých tužeb čekat do svatby, neb panenství tenkrát bylo něco jako jóga pro Madonnu - cennost, bez níž to prostě nešlo. Páry to proto řešily po svém. Nechaly se unášet na vlnách orálního sexu a ručních stimulací.

Žena měla tehdy docela složitou úlohu. Tvářit se naivně, cudně, ale zároveň chytat ženichy do svých sítí, aby si nepřipadala směšně, když by za hranicí své plnoletosti nebyla provdaná. Představte si Adinu Mandlovou, jak si nechává políbit ruku od Oldřicha Nového. Mezi nimi to jiskří, ale nikdo to nepřizná. Vrcholem jejich vztahu je láskyplné objetí před kamerou. Takže zkrátka něco na ten způsob: Sveď mě, ale hlavně ať to nikdo neví!

Konec 60. a začátek 70. let, to byla doba ve znamení masturbace. A jakoby náhodných dotyků, jemných polibků a telefonních hovorů o všem možném. Letní noci nabízely kouzelné snění u někoho na klíně a dívání se na hvězdy. V tuto dobu (v 60. letech) se objevily antikoncepční pilulky, jež si mnozí vyložili jako šanci na nevázaný sex, dobrodružství bez hranic, a pod tíhou marihuany, LSD a dalších drog se chápání sexuality měnilo.

Klitoris. V šedesátých letech konečně dala věda tomuto malému výčnělku název, ale až do té doby se vlastně nevědělo, proč existuje a co se s ním má dělat. Proto se muži (určitě jen v zájmu vědy...) začali až přehnaně o ženský poštěváček zajímat. Jelikož ale o něm dohromady nic nevěděli, dopouštěli se hrubých přestupků v podobně zbytečně intenzivní stimulace. Na jejich obranu ale musíme poznamenat, že ani mnoho žen nemělo jasno v tom, jak vlastně na klitoris pohlížet. Jako na minipenis? A tak se zkoumalo, zkoušelo a nakonec se došlo k závěru, že je lepší se zeptat partnerky, co se jí líbí a jak to má ráda. A k tomuto zjištění muži dospěli až po několika letech... (pozor, ne všichni).

Následující doba byla ve znamení prohlubování znalostí ze sexuální oblasti a zdokonalování praxe. 80. a 90. léta přinesla více než kdy jindy speciální „lahůdky" - sexuální harašení, pedofilii, pohlavní zneužívání, znásilnění atd. To nejspíš náhlá přemíra svobody udělala z některých jedinců zvířata. Ono všeobecně je to tak, že rychlý sex a okamžitá, neodbytná slast si žádá náturu a trošku jiný pohled na svět.

A co dodat k dnešní době? Že se snad zcela nevytratí partnerské souznění, neboť jak praví příručky: Na lásku je potřeba času a vzájemného poznání. Pokud toužíte jen po nezávazném sexu, o mnoho se ochuzujete. Někdy by bylo krásné vrátit se v čase do dob černobílých filmů, kde ženy vystupovaly s grácií a muži si jich neskonale vážili i přesto, a hlavně možná proto, že je museli dlouze dobývat.