Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Nechce se mnou trávit Vánoce. Proč?

Foto: Thinkstock

Proč jí říká, že ji miluje, ale nechce s ní trávit Vánoce? Krutou realitu se snaží vysvětlit náš chlap...

Erika se rozvádí a s novým partnerem by chtěla trávit první Vánoce. Jenže! On ji před svým synem tají, seznámit je nechce a na Vánoce jede pryč na hory. Co si o tom myslet? Takhle to vidí chlap!

Článek

Na e-mail jaktovidichlap@prozeny.cz posíláte pravidelně dotazy, někdy i velmi konkrétní a osobní. Paní Eriku trápí blížící se Vánoce. Chtěla by je strávit s novým partnerem, jenže ten ujíždí se synem na hory. Proč? Josef Hausmann odpovídá!

Čtenářka Erika: „Je mi 51 a příteli také. Známe se rok, já se momentálně rozvádím, ale on je už 5 let bez manželky, rozvod prozatím nepodal. Včera jsem se ho zeptala, jak to bude o Vánocích. Prý jede se synem a jeho přítelkyní lyžovat. Když jsem se zeptala, jestli nemůžu s nimi, řekl, že není místo.

Celý rok, co jsme spolu, byl nemocný, překonala jsem s ním rakovinu. Myslela jsem si, že lidi, kteří se mají rádi, jsou o Vánocích spolu, navíc já vlastní rodinu nemám. Jezdím k němu domů, jenom když jeho syn není doma. Je mu 23 let, ale přítel nás doteď neseznámil. Včera mi koupil pod stromeček mikrovlnnou troubu.

Vůbec nevím, co si o tom vztahu mám myslet. Dokonce svoje věci u něho mám jenom na zemi v igelitové tašce. Prý mě moc miluje, ale s přáteli mě neseznámil. Mám pocit, že jeho syn nám vztah nepřeje a otec se ho bojí. Mám ho opustit, anebo čekat, že se něco změní? Miluji ho, ale mám svoji hrdost. Mám zavolat jeho synovi a zeptat se, jak to vlastně je? Co mám dělat?”

Vážená paní Eriko, obrátila jste se na mne s vážným problémem a odhalila mnoho ze svého soukromí, což je zavazující. Přetírání bolestných skutečností na růžovo však nikomu neprospěje, a proto se nezlobte, když se k tomu nesnížím.

Otázka „Jak to bude s námi o Vánocích“ děsí spoustu mužů. Někde jim dohořívá (pořád ještě) manželství, kde tradičně s (rozvedenou) ženou a dětmi Vánoce tráví, ale za druhý rukáv jej tahá nová manželka či milenka, která (někdy i s dítětem) logicky očekává, že on bude trávit Vánoce s ní (s nimi). Právě Vánoce, ony dvě hodiny mezi šestou a osmou hodinou večerní 24. 12., se stávají prubířským kamenem, pro co se chlap rozhoupá, potažmo koho má radši – i když tak to není, on se rozhodne pro toho, čích slz, výčitek a dryjí se více bojí.

Chlap v této situaci by nejraději svátky přeskočil, zrušil – ale to nejde. Mnozí řeší situaci tím, že odjedou někam pryč, třeba lyžovat do Alp. Tento zbabělý útěk samých před sebou dnes ostatně dělá hodně lidí s neutěšenými rodinnými poměry, které na Vánoce vyvstanou se zvláštní palčivostí. Není divu, že Vánoce jsou obdobím s nejvyšší incidencí sebevražd.

Mnohým ženám, zvláště těm, které nemají vlastní rodinu nebo vlastní nápad (jet na lyže do Livigna), pak hrozí, že zůstanou u stromečku samy, a tyto ženy vytvářejí na muže, kteří se s nimi nějak (neopatrně) zapletli, nátlak na strávení vánočního večera u nich.

Chlap – právě a pouze v tento večer – nemá žádnou výmluvu pro případ, že chce (nebo musí) trávit Vánoce s někým jiným. O Vánocích se totiž nescházejí dozorčí rady, nehrají hokejové zápasy, zavřeno má hospoda se štamgasty od „kulábru“, odvolány jsou sportovní tréninky i služební cesty. Zkrátka když se nedostaví ke stromečku, „je jasnej“.

Ve vašem dotazu nerozumím druhé větě: „Je už 5 let bez manželky, rozvod zatím nepodal“. Dále je divné, že má vlastní byt, ale vy tam jste po ročním vztahu jen na návštěvě s věcmi v igelitce (a ilegalitě před synem). Tvrdí vám, že jede na lyže, ale nevezme vás s sebou. To se mu chce jet bez vás, když vás „moc miluje“? To se mu nebude stýskat? Není to tak, že chce trávit Vánoce se svou „rodinou“ nebo nějakou jinou ženou (o které ví syn) a pro vás připravil tuhle milosrdnou lež?

Na lyže jezdí na svátky ti, co se Vánoc bojí a prchají před jejich realitou (to ten jeho syn začíná brzy ve 23 letech – pokud to celé je ovšem pravda). Že by se váš „partner“ bál vaší náruče pod stromečkem? Proč ho tak milujete, když je takový? Není zde přání otcem myšlenky, kde přáním je touha někoho milovat? Nepovažovala jste překonání jeho nemoci za určitou záruku pokračování vztahu?

Je málo svobodných padesátníků, kteří by se natrvalo uvázali k padesátnici. Ptáte se: „Mám ho opustit?“, a (přiznejte si) zoufale ho opustit nechcete. Pochopitelně – na světě není tolik lásky, aby se nacházela na každém rohu, a člověk nechce být sám. Jako alternativu ke své otázce navrhujete: „Nebo čekat, že se něco změní?“

Ten váš „partner“ je už ale v letech, kdy už se nezmění nic, maximálně směrem k jeho vlastnímu pohodlí a sobectví, tak na to nesázejte. Jeho svědomí mu velelo, aspoň částečně se ze svého „provinění“ vykoupit – proto ten relativně velký dar – mikrovlnka.

Jeho synovi nevolejte, toho do vašich problémů netahejte. Akorát byste se před „partnerem“ ještě více shodila a vypadala jako dotírající zoufalka. Co tedy máte dělat? Složte ruce do klína a čekejte na zázrak, který bude spočívat v tom, že buď on je zrovna tím jedním z milionu, který se změní k lepšímu, nebo že se já mýlím v odhadu.

Anebo se změňte vy – zhubněte (sportem) deset kilo a najděte si jiného. Ty všechny další Vánoce, které ještě přijdou, za to stojí.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama