Hlavní obsah

Jak vyzrát na vyrážku ze sluníčka? Citron ne, černý čaj ano

Foto: RossHelen, Shutterstock.com

Pylová sezona trav dosahuje vrcholu na přelomu jara a léta. A když už to vypadá, že jste z nejhoršího venku, přichází další rána: začíná pálit slunce, které u řady lidí vyvolává nepříjemnou kožní reakci. Co na ni platí?

Článek

Obtížím, které vznikají v důsledku působení slunečního záření na pokožku, se lidově říká sluneční alergie, ale ve skutečnosti se o pravou alergii nejedná. Mechanismus vzniku je jiný, ovšem i zde hraje roli uvolňování histaminu (hormon způsobující alergickou reakci), a proto je jedním z řešení užívání antihistaminik. Možností je však mnohem víc.

Roli hraje fototyp

Nepříjemné důsledky slunečního záření v podobě zarudnutí, svědění, vyrážky a puchýřků mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk, ale riziko závisí také na fototypu. „Každý člověk má od přírody danou určitou kapacitu, jak se bránit účinkům slunečního záření. Nazýváme to kožní fototyp a je jich celkem šest. Například lidé s fototypem jedna se skoro vždy spálí, ale nikdy neopálí,“ vysvětluje dermatolog Karel Ettler. Jedinci se světlou kůží jsou tudíž náchylnější i ke sluneční vyrážce.

Ženy trpí častěji

Jako „alergie na slunce“ se nejčastěji označuje nepříjemná svědivá vyrážka, která se vyskytuje až u pětiny populace, častěji u žen. Obvykle se objeví po několika hodinách pobytu na slunci, nejčastěji v dekoltu a na rukou. U citlivějších jedinců vzniká po příjezdu na dovolenou nebo na jaře po prvním vystavení slunečním paprskům. Pozitivní je, že kůže si postupně zvykne, po několika opalováních u většiny lidí obtíže vymizí a objeví se až v další sezoně.

Foto: Ruslan Galiullin, Shutterstock.com

Načasování pobytu na slunci ochrání nejen při přecitlivělosti, ale zabrání i nejhoršímu spálení

Otužovat a chránit

Výskyt vyrážky se dá minimalizovat používáním přípravků s vysokým UV faktorem, nejlépe s minerálními filtry, které pokožku nedráždí. Důležité je také kůži pomalu navykat – vystavovat ji slunci třeba jen po minutách a dávky záření postupně navyšovat. Jako prevence se doporučuje užívat betakaroten a vitaminy C a E – antioxidanty, které pokožku chrání.

Podstatné je i načasovaní: musíte vědět, kdy je slunce nejnebezpečnější. „Kolem dvanácti hodin je v nadhlavníku. Záření prochází relativně tenkou vrstvou atmosféry a je filtrováno mnohem méně než odpoledne. Kdo se chce opálit a nespálit, by měl na sluníčko chodit dopoledne nebo odpoledne,“ doporučuje dermatolog Petr Arenberger.

Kdy je čas na černý čaj

Když už vyrážka propukne, omezte pobyt na slunci nebo si postižená místa dobře zakryjte. Lze užívat i antihistaminika – někteří lidé se sklonem k přecitlivělosti na slunce je berou i preventivně, aby obtíže minimalizovali. Podrážděnou pokožku ošetřete dětským pudrem či zklidňujícími obklady (studená voda, černý čaj, jogurt nebo tvaroh). 

Kromě ekzému existují i další typy kožních reakcí na sluneční paprsky. Patří sem akné Mallorca – zanícení mazových žláz, které má na svědomí slunce spolu s určitými složkami kosmetických přípravků. Máte-li sklony k tvorbě tohoto typu akné, užívejte na pláž nemastné krémy bez tuků na bázi gelu.

Foto: Archiv firem

Na foto (zleva): Ochranný krémový gel na opalování proti sluneční alergii SPF 50, Eucerin, 566 Kč. Opalovací sprej pro pokožku alergickou na chemické filtry, 50+, Bioderma, 429 Kč

Foto: Archiv firem

Na foto (zleva): Gel pro alergickou pokožku SPF 30 nebo SPF 50, Ladival, 334 Kč, 412 Kč. Minerální krém SPF 50, Avène, 399 Kč

Foto: Archiv firem

Na foto (zleva): Mléko na opalování SPF 30 s minerálními filtry, Weleda, 399 Kč. Gel-spray pro kůži citlivou na slunce SPF 30, Daylong, 436 Kč

Citrusy raději vynechte

Nepříjemnou reakci projevující se tvorbou zarudlých pupínků nebo puchýřků může vyvolávat také kombinace slunečního záření a látek obsažených v některých lécích nebo potravinách – jde o tzv. nepravé alergie neboli fototoxické reakce. Schopnost zvyšovat citlivost pokožky na sluneční záření mají například furanokumariny v citrusech, celeru nebo petrželi, třezalka a také látky obsažené v kosmetice, zejména v parfémech.

„Fotosenzibilující účinky mají i některé léky a lékař by měl před jejich nasazením nemocného varovat. Jsou to zejména diuretika, antiarytmika, některá antibiotika, psychofarmaka, protizánětlivé léky jako ibuprofen a další,“ uvádí Karel Ettler. Při problémech uleví antihistaminika, kortikoidy, chladivé obklady, vyhýbání se sluníčku a vysazení látky, která reakci způsobila – jde-li o léčivo, tak samozřejmě po poradě s lékařem.

Už jste se někdy na sluníčku osypali? Co vám pomohlo?

ynezorPumanzeSaNyknalC